Výročí: Před 660 lety byl slavnostně otevřen Karlštejn

Karel IV. by se asi nestačil divit. Ročně totiž jeho soukromé sídlo a místo uložení korunovačních klenotů navštíví více než 200 000 výletníků.

Historie v kostce

Gotický hrad Karlštejn nechal postavit český a římský král a pozdější císař Karel IV. na vápencovém podloží nad údolím řeky Berounky. Původně prý chtěl postavit skromné sílo a plán uložit zde korunovační klenoty pojal až později někdy kolem roku 1356. Slavnostní zahájení stavby za přítomnosti Karla IV. a prvního pražského arcibiskupa Arnošta z Pardubic proběhlo 10. června 1348, zatímco vlastní stavba Karlova reprezentačního sídla probíhala mezi lety 1348–1357. České korunovační klenoty sem byly převezeny na začátku 15. století a stalo se tak pravděpodobně na příkaz Karlova syna Václava IV.

Na rozdíl od jiných „méně důležitých“ událostí této doby chybí o tomto převozu záznam. Kdy, jak a za jakých okolností se to stalo, se můžeme jen domnívat. Korunovační klenoty zde setrvaly až do začátku husitského povstání, kdy je král Zikmund nechal pro jistotu převézt do zahraniční. Zpět na Karlštejn se korunovační klenoty vrátily až v roce 1436 a zůstaly zde uloženy až do začátku 17. století. Kromě jiných důsledků přineslo husitské povstání i změnu funkce hradu. Karlštejnští purkrabí střežili nejen české korunovační klenoty, ale i zemský archiv. Od roku 1541 zde byly navíc ukládány opisy zemských desek.

S postupem doby přestaly obranné systémy hradu stačit stále účinnějším vojenským prostředkům a proto byly 22. června 1619 převezeny na Pražský hrad a o šest let později zrušil císař Ferdinand II. úřad karlštejnských purkrabí. Zároveň byl hrad převeden do užívání českých královen. Na konci třicetileté války byl hrad dobyt švédskými vojsky a začal chátrat. V roce 1755 darovala hrad Marie Terezie nově vzniklému Ústavu šlechtičen. Protože však hradu nebyla věnována patřičná pozornost, chátral dál. Zaslouženého zájmu se mu dostalo až v době národního obrození. Roku 1812 jej navštívil sám císař František I., který věnoval peníze na jeho opravu. Rozsáhlé opravy hradního sídla probíhaly v letech 1887–1905 a jejím cílem bylo vrátit hradu jeho gotickou podobu. Koncepci vídeňského profesora Friedricha von Schmidta realizoval Josef Mocker. Celou rekonstrukci dokončil po Mockerově smrti roku 1899 stavební rada inženýr Krch.

V roce 1918 přešel hrad do vlastnictví a správy státu a v roce 1962 byl vyhlášen národní kulturní památkou. Správu hradu v současnosti zajišťuje Národní památkový ústav.

Můžeme navštívit celkem tři prohlídkové okruhy a jednu výstavu přístupnou bez průvodce. Na prvním okruhu si můžeme prohlédnout soukromé a reprezentační prostory císaře Karla IV. Druhá prohlídková trasa zabere dobrých 100 minut a provede vás posvátnými prostory hradu včetně kaple sv. Kříže. Třetí okruh se zaměřuje hlavně na Velkou věž, ale vypouští kapli sv. Kříže. Všechny tyto okruhy je možné absolvovat pouze s průvodcem a vzhledem k atraktivitě a návštěvnosti je doporučována předchozí rezervace.

Text: David Hainall