Výročí: 11. února 1809 – patent na kolesový parník startuje éru paroplavby

Nadaný umělec

Robert Fulton se narodil 14. listopadu 1765 v okrese Lancaster County v americkém státě Pensylvánie do rodiny irských přistěhovalců. Již během studií jevil zájem o mechanické věci. Svá studia často házel za hlavu a namísto školy navštěvoval kovodělníky a zbrojíře. Ve svých sedmnácti letech se Fulton přestěhoval do Filadelfie, kde se učil klenotnictví, malování portrétů a krajin. Nešlo však o ledajaké čmáranice, neboť si za své výdělky docela dobře žil. Jako portrétní malíř se mladý talent setkal s Benjaminem Franklinem a dalšími významnými osobnostmi, které mu pomohly utvářet budoucí inženýrskou kariéru. Vášeň experimentovat ovšem Fultona naštěstí nikdy neopustila.

Nadějnější inženýr

Životní zlom Roberta Fultona nastal v době, kdy pověsil malování na hřebík a hlavní úsilí věnoval návrhům plavebních kanálů. Fulton postavil mechanický bagr pro urychlení složité výstavby, a dokonce si nechal patentovat stroj na spřádání lnu. Publikoval knihu Treatise on the Improvement of Canal Navigation, která pojednávala o významu plavebních kanálů a vodní dopravě. Jeho nápady také stály za vznikem několika mostů a mlýnu na řezání mramoru.

Nezůstal však pouze u konvenčního inženýrství. Mezi vůbec nejzásadnější pokusy patřila konstrukce ponorky pod záštitou francouzské vlády. Jmenovala se Nautilus a měla sehrát významnou roli ve válce mezi Francií a Británií. Od ponorky se očekávalo, že dopraví prachovou nálož pod trupy britských válečných lodí, kde by případná exploze nepřátelské plavidlo zneškodnila. Francouzská vláda ale tuto myšlenku nepřijala a způsob boje odsoudila jako nečestný. Zklamaný Fulton tak nabídl své služby Anglii. Britská komise ale označila ponorku za neproveditelnou.

Robert Fulton se nakonec vrátil do Spojených států amerických. Vynálezce byl pevně přesvědčen, že ekonomická budoucnost Ameriky spočívá v přeměně četných vodních cest na splavné obchodní sítě. První krůčky úspěchu se začaly rýsovat již v roce 1802, kdy uzavřel smlouvu s významných politikem a průkopníkem v oblasti stavby lodí Robertem Livingstonem. Právě Livingston držel v New Yorku důležitý monopol pro paroplavbu. Parníky sice již vynalezeny byly, ovšem pro efektivní cestování a obchod nebyly dostatečně účinné. Nejzásadnějším problémem byla malá rychlost.

Paroloď Clermont

Na podzim roku 1807 byl sestrojen 43 metrů dlouhý a 4,3 metrů široký kolesový parník Clermont s upravenou ojnicí a sníženým těžištěm. Maximální rychlost Clermontu byla v té době neuvěřitelných 8 km/h. Historicky první plavba se uskutečnila 17. srpna téhož roku, kdy parník vyplul z New Yorku do Albany. Na palubě byl k vidění mimo samotného Fultona také Livingston. Plavební podmínky nebyly vůbec příznivé, ovšem i tak Clermont po 32 hodinách úspěšně pokořil 240 kilometrový úsek řeky Hudson.

Usazení parního stroje Watt & Boulton a dokonalá souhra lopatkových kol a hřídele se ukázala jako správná. Robert Fulton se tak mohl pyšnit sestrojením prvního komerčně úspěšného parníku. Fultonovu radost ale sužovaly také starosti. Začali se ozývat závistivci, z nichž mnozí konstruktérovu originalitu zpochybňovali. Strhly se soudní tahanice a konkurenční boje, které se snažily autora fungujícího parníku zdiskreditovat.

Rozkvět paroplavby

Robert Fulton se nezlomil a převratný vynález si nechal 11. února 1809 patentovat. Od toho dne dnes uplynulo dlouhých 209 roků. Ať už je pravda jakákoliv, Fultonův kolesový parník se bezesporu stal praktickým, ale také finančně a komerčně nejúspěšnějším. Od chvíle, kdy byl vynalezen parní stroj, nebylo o potenciálu napájení lodí pochyb. Fulton však dokázal jako první vytvořenou energii efektivně přenést na pohon lodi. Plavební vzdálenosti se tak již nepočítaly na dlouhé dny a týdny, nýbrž hodiny.

Během pěti let se americký konstruktér zasloužil o rozkvět parní přepravy na několika hlavních tocích. Brzy nato se parníky začaly rychle rozrůstat a atraktivita plachetnic strmě klesala. Fultonova parní inovace se také výrazně podepsala na americké průmyslové revoluci, neboť se přeprava důležitých surovin a zboží nevídaně urychlila. A přelomový technologický pokrok koneckonců otevřel brány amerického kontinentu průzkumům, osidlování a plenění.

Text: Petr Smejkal