První telefonní seznam neměl žádná čísla. Kupodivu to dává smysl

Trhání telefonního seznamu patřilo k vrcholným číslům brněnského siláka Franty Kocourka. Několikasetstránková publikace prý měla zastavit kulku z pistole a dýkou by seznam neprobodl ani Arnold Schwarzenegger ve vrcholné kondici. Dnes už telefonní seznam v podstatě nikomu nic neříká, každý má svůj adresář kontaktů ve svém telefonu. Pevná linka je jen tu a tam rudimentem minulosti a zlatá éra Zlatých stránek zmizela v propadlišti dějin.

Telefonní seznam zpaměti

V „dávných“ dobách telefonních linek zdaleka neměla telefon každá domácnost. Zato úřady jich měly požehnaně. Jenže sáhneme-li do minulosti ještě starší, tak první telefonní seznam vydaný 21. února 1878 obsahoval 50 jmen a adres a ani jedno telefonní číslo. Jakkoli to zní neuvěřitelně, tak spojovatelky, neboť ještě nešlo o přímé spojení, znaly čísla podle adres zpaměti. O dva roky později vyjel z rotaček první telefonní seznam ve Velké Británii a ten už obsahoval položek řádově více – 248.

Dnes by telefonní seznam už neměl valného smyslu, byť telefonní číslo se snažíme držet. Jedná se o pouhé praktické hledisko, nemá smysl měnit číslo, které mají všichni naši známí a naštěstí už je volná přenositelnost čísla od jednoho operátora k druhému. Navíc v případě potřeby si lze koupit anonymní SIM kartu a často se stává, že nový telefon dostane zaměstnanec jako bonus při nástupu do nového zaměstnání.

Telefonní seznam je nádhernou ukázkou toho, jak rychle se naše civilizace mění. Zatímco kdysi byl spolu s Biblí pevnou součástí motelových pokojů, dnes už generace mileniálů ani neví, jak vypadal. V době e-mailů a sociálních sítí a celé plejády „chatovacích“ programů k tomu ale koneckonců ani není důvod.

Zdroj: Smithonian Magazine