Před 665 lety započala stavba Karlova mostu. Byla do něj skutečně použita vajíčka?
Dnešní výročí není náhodné, ale astrologicky přesně spočítané. I Karel IV. dal na astrology.
Nejznámějšího českého panovníka Karla IV. asi netřeba představovat. Zasloužil se o rozkvět českých zemí a také o mnoho úchvatných a důležitých staveb. Karlův most rozhodně splňuje obě tato kritéria. Propojení Starého Města pražského a Malé Strany pomohlo Praze v cestě za budováním významné zastávky na evropských obchodních stezkách.
Datum zahájení stavby Karlova mostu je připisováno na 9. července 1357 a podle astronoma Zdeňka Horského měl být základní kámen položen v 5 hodin a 31 minut. V tento čas nastala příznivá astrologická konstelace, díky konjunkci Saturnu a Slunce. Nepříznivý vliv Saturnu byl totiž překonán největším pozitivním trumfem. Sám císař Karel IV. nechával stavět důležité stavby v datech, která byla „příznivá“. Jednou možností byla zmíněná astrologická konstelace, druhou svátky významných svatých.
Staré ledolamy Karlova mostu Zdroj: Topi Pigula
Stavba s použitím vajec
Karel IV. nechal přivést do Prahy Petra Parléře, a i přesto, že za sebou neměl žádné významné dílo, ho pověřil dostavbou svatovítské katedrály a později i Karlova mostu. Devizou nového kamenného mostu měla být hlavně větší odolnost proti povodním. Toho bylo dosaženo větší výškou a posunutím mostu více k severu oproti jeho předchůdci, Juditině mostu. Jeho pilíře byly taktéž uloženy hlouběji, dokonce o více než 2 metry pod úroveň říčního dna. K tomu bylo potřeba vyrobit statné bednění, které dělníkům zajistilo, aby se dostali suchou nohou na dno řeky. S tehdejšími technickými možnostmi a silným proudem řeky Vltavy se jednalo o dost složitý počin.
Podívejte se na rekonstrukci stavby Karlova mostu:
Podle dávné legendy měli stavitelé Karlova mostu přidávat do malty vajíčka. Tato skutečnost byla v roce 2010 definitivně vyvrácena vědci z Vysoké školy chemicko-technologické v Praze. Při generálních opravách mostu se od roku 2008 odebíraly těžko přístupné vzorky původní malty. A přišlo se na zajímavou skutečnost. Byla totiž použita takzvaná římská malta, vypálená ze směsi křemičitanu a uhličitanu. Jak se k tomuto zapomenutému způsobu výroby malty stavebníci dostali, není známo. Každopádně se vyznačovala značnou tuhostí a nízkou hmotností, díky čemuž byla pro vodní stavby zcela ideální a není tedy překvapení, že pilíře zasazené do vody stojí dodnes.
Karlův most Zdroj: foto: Vít Kosina
Krvavá historie
Karlův most má nesmírně pestrou historii, jedna událost z ní každopádně vyčnívá. V březnu roku 1393 z něj bylo svrženo do řeky mrtvé tělo mučedníka Jana Nepomuckého. Dostal se totiž do sporu s tehdejším králem Václavem IV, s nímž se nepohodl o dosazení nového opata do Kladrubského kláštera. Václav IV. chtěl na místo dosadit sobě věrného člověka, aby mohl zmírnit moc arcibiskupa Jena z Jenštejna. To se mu nepovedlo, jelikož zástupci kláštera si zvolili nového opata sami a Jan Nepomucký tuto volbu potvrdil. To krále rozčílilo, nechal zajmout čtyři muže z arcibiskupova doprovodu a nařídil jejich mučení, jemuž Jan jako jediný podlehl. Dnes na mostě mezi mnoha sochami najdeme i tohoto mučedníka, a to zhruba uprostřed mostu.