Před 97 lety došlo ke spojení automobilky Laurin & Klement se Škodou

Začátky firmy Laurin & Klement

Říká se, že podnětem k založení firmy Laurin & Klement byla odpověď ústecké kanceláře firmy Seidel & Naumann na česky psanou reklamaci jízdního kola značky Germania. Václavu Klementovi se totiž dostalo zdůvodnění, že reklamace nemůže být uznána, jelikož není sepsána ve „srozumitelném jazyce“.

Václav Klement, původní profesí knihkupec, se proto rozhodl založit společně se strojním zámečníkem Václavem Laurinem firmu na výrobu kol značky Slavie. S výrobou začali 17. prosince 1895 v pronajaté dílně na periferii Mladé Boleslavi. Zavést na trh novou značku bylo velmi obtížné a v říjnu roku 1896 zavedl Klement v té době revoluční prodej na splátky bez navýšení. Koncem roku 1896 byla firma Laurin & Klement konečně zapsána v obchodním rejstříku.

Nové prostory a rozvoj firmy

Začátky firmy připomínají podnikatelský sen. V dubnu 1897 již pronajatá dílna nestačila výrobním požadavkům a bylo nutné se přestěhovat do nových prostor na Novém Městě. Klement s Laurinem zaměstnávali 21 dělníků a vyráběli celkem pět typů kol, jejichž cena se pohybovala od 110 do 160 zlatých. Kromě kol vyráběli i tři typy rozvážkových tříkolek. Zájem o jejich výrobky byl ohromný. V říjnu roku 1897 koupili pozemek u silnice na Kosmonosy a už v srpnu 1898 tu na ploše 11 ha stála nová továrna. Výrobu tehdy opouštěly tři typy kol ve třech různých provedeních a jeden typ dvoumístného tandemového bicyklu.

Svou nabídku rozšířila firma v roce 1899, kdy se na trhu objevila první motocykleta, tedy kolo s pomocným motorkem umístěným nad předním kolem. Historicky první moderní motocykl značky Laurin & Klement s označením Laurin & Klement Typ 1 byl veřejnosti představen 11. listopadu 1899. Motor byl u tohoto motocyklu umístěný ve spodní části rámu pod jezdcem, což výrazně zvýšilo bezpečnost a komfort při jízdě. Prvních 35 těchto motocyklů prodal Klement v Německu. Opravdu velký obchodní úspěch přišel v roce 1900, kdy se podařilo dojednat prodej 150 motocyklů do Anglie. Václav Klement tak mohl definitivně ukončit svou profesi knihkupce a naplno se věnovat obchodní činnosti ve své vlastní firmě.

Dalšímu rozvoji firmy nejspíš pomohlo i vítězství Narcise Podsedníčka v motocyklovém závodě Paříž–Berlín v roce 1901. O dva roky později převážila výroba motocyklů nad koly, továrna zaujímala plochu 30 ha a zaměstnávala více než 200 zaměstnanců. Za obchodním úspěchem firmy stály skvělé sportovní úspěchy továrních jezdců Narcise Podsedníčka, Františka Tomana a Václava Vondřicha. V březnu 1905 ukončila firma výrobu kol a věnovala se jen výrobě a vývoji motocyklů a nadále se rozrůstala.

Z „obyčejné“ firmy akciovka s výrobou automobilů

Stále rostoucí zájem ze strany zákazníků a tím i nedostatek investičního kapitálu vedl oba společníky k založení akciové společnosti. V obchodním rejstříku byla firma Laurin & Klement, akciová společnost, továrna automobilů v Mladé Boleslavi zapsána 19. července 1907. Továrna se stále zvětšovala a počet zaměstnanců stoupal. Ve stejném roce vyrobila firma svůj první automobil vybavený osmiválcovým motorem, který nesl označení Laurin & Klement FF. Netrvalo dlouho a společnost se stala největším výrobcem automobilů v Rakousko-Uhersku. Prodejnost vozů opět zvyšovaly úspěchy továrních jezdců na mezinárodních soutěžích. Továrna souběžně nabízela až desítku různých typů automobilů a rozšířila svoji nabídku o stacionární a letecké motory.

Domácí trh nebyl příliš velký, a tak se firma orientovala spíše na export. Například Rusko odebíralo asi třetinu vyrobených automobilů. Do Rakouska pak putovala více než pětina celé produkce.

Václavu Klementovi se během první světové války podařilo uchránit řadu dělníků od odvodu na frontu tím, že přizpůsobil výrobu válečným potřebám a začal vyrábět i munici a zbraně pro armádu. Společnost Laurin & Klement v době války prosperovala. Bylo to i díky tomu, že rozšiřovala své podnikatelské aktivity, aby dokázala zajistit potřeby svých zaměstnanců. Budovala vlastní elektrárny. Jedna parní elektrárna byla přímo v areálu továrny a další tři vodní elektrárny stály na Jizeře. Firma také vlastnila a provozovala např. vlastní cihelnu, pilu, statek, mlékárnu nebo třeba obuvnickou dílnu. Zajímavé je, že jako jediní v celém Rakousko-Uhersku vlastnili elektrický počítač s děrnými štítky a výstupem na psací stroj. Velmi rychle tak dokázali vyhodnocovat práci zaměstnanců nebo třeba vadné kusy ve výrobě. V roce 1916 měla továrna jen těžko uvěřitelných 1 715 zaměstnanců.

Po válce se firma musela potýkat s novým geopolitickým uspořádáním poválečného světa. Tradiční obchodní partneři se najednou ocitli za hranicemi a válkou zdecimovaná Evropa investovala do obnovy infrastruktury a ne do automobilů. Přesto firma dokázala přeorientovat své výrobní snahy z automobilů na zemědělské stroje a krizi ustát. Laurin & Klement byla jedinou automobilkou v bývalém Československu, která nebyla součástí žádného koncernu.

Požár a prodej společnosti

Ve firmě začalo v noci z 27. na 28. června 1924 hořet. Požár zničil většinu technologií. Velkým úspěchem bylo, že se podařilo postavit nové budovy a od listopadu téhož roku začít znovu vyrábět. Bohužel se firma dostala do finančních problémů a kvůli vysokým cenám začala mít problémy s prodejem. Není tedy divu, že o rok později, tedy 27. června 1925, došlo k fúzi automobilky Laurin & Klement se strojírenským koncernem Škodových závodů v Plzni. Mladoboleslavská automobilka se tak stala jedním z řady výrobců automobilů a veškerou administrativu převzalo ředitelství Škody v Praze. Vývoj a výroba užitkových vozů se přesunula do Plzně. Výroba motocyklů zanikla úplně. Václav Laurin se stal řadovým ředitelem a Václav Klement generálním radou. Oba pánové tak ztratili většinu ze svých pravomocí.

Pojmenování Laurin & Klement bývá současným výrobcem Škoda Auto používán jako označení pro nejluxusněji vybavené vozy. Odkaz slavné firmy tak přece jen viditelně žije i nadále.