14. listopadu 2022 10:00
Adam Vala

Druhý nejtragičtější den v dějinách lidstva měl 242 tisíc obětí

Druhý nejtragičtější den v dějinách lidstva je zároveň největším katastrofickým momentem 20. století.

Za nejtragičtější den v dějinách lidstva v souvislosti s množstvím náhle zemřelých lidí, je považován 23. leden 1556, kdy v čínské provincii Šen-si došlo ke zničujícímu zemětřesení. Otřesy bylo postiženo 97 okresů ve zmiňované oblasti a přiléhajících provinciích, došlo ke zničení přibližně 800kilometrového pásu země a o život podle dochovaných záznamů přišlo až 830 000 lidí. Smutný žebříček na druhém místě nicméně opět doplňuje zemětřesení v Číně, tentokrát však z roku 1976. O život tehdy přišlo 242 tisíc lidí, které zemětřesení o síle 7,8–8,2 stupňů Richterovy stupnice zastihlo ve městě Tchang-šan zcela nepřipravené.

Zemětřesení započalo 28. července ve 3:42 hod. a trvalo nekonečných 23 sekund. Problematické bylo zejména proto, že mu bezprostředně nepředcházely žádné předtřesy a také že vzhledem k brzké ranní hodině neměl kdo obyvatele Tchang-šanu varovat. Co hůř, oblast, ve které se město nachází, nebyla vytipována coby riziková, a i proto se zde budovy nestavěly s nároky na odolávání otřesům. Zemětřesením tak utrpěly stovky tisíc větších i menších budov a město bylo z 85 procent srovnáno se zemí. Důležitým faktorem, který přispěl k rozsahu tragédie, byla také intenzita otřesů – jinými slovy řečeno, zemětřesení vycházelo z pouhých 12 kilometrů a většinu své energie směřovalo k povrchu.

První vlna byla doprovázena menšími, ale stále velmi silnými otřesy, kterých proběhlo dvanáct, svou silou se pohybovaly kolem 8 stupňů Richterovy stupnice a dál přispívaly k ničení domů. Druhý silný otřes přišel takřka na minutu přesně po 15 hodinách, měl sílu 7,1–7,4 stupňů a zasáhl severovýchod města. Otřesy v dalších vlnách byly zachyceny až do vzdálenosti 1 100 kilometrů a pochopitelně se dotkly i 140 kilometrů vzdáleného Pekingu, kde došlo ke zničení 10 procent budov a o život přišlo minimálně 50 lidí.

Celkové množství obětí je pak předmětem mnoha spekulací a konspirací. První odhady totiž hovořily až o 650 000 mrtvých, později však byly upraveny na číslo, které je nyní považováno za oficiální – 242 419. S prvním odhadem nepřišla čínská vláda, ale geofyzik George Pararas-Carayannis, který vycházel ze zemětřesení v roce 1556 zmiňovaném v úvodu, a až posléze na něj navázaly státní dokumenty. Ty v roce 1977 uváděly 655 237 mrtvých, ovšem bez hlubší analýzy, jak se k tomuto číslo došlo. Ani seismolog Cinna Lomnitz odhady nevyvrátil a teprve o 11 let později Státní seismologický úřad v Číně ukončil na oficiální rovině dohady svou závěrečnou zprávou.

Zdroj: Encyclopedia Britannica

Adam Vala

Populární filmy na Prima Zoom

Posedlost sluncem

Dokumentární / Cestopisný / Historický / Kulturní a společenský