Fascinující video přeměny pulce v žábu: Mrňous roste jako Vetřelec a žere jako piraňa
Přeměna pulce v dospělou žábu je dechberoucí proces. Pulec při něm postupně vstřebá nepotřebné orgány a také ocas, oči se mu přestěhují navrch hlavy.
Tvor, který během několika týdnů od svého vylíhnutí dokáže úplně změnit stavbu těla, přizpůsobit se dýchání v cizím prostředí a objevit v sobě schopnosti špičkového predátora, nemusí být jen hrdinou filmové série Vetřelec. Na jaře a zkraje léta ho najdete v každé větší louži, stačí se jen dívat. Říká se mu pulec.
Ze začátku je pulec jen malá kulička s ocáskem a dvěma očima Zdroj: Profimedia.cz
Žrout s apetitem pirani
Jde o larvální stadium vývoje žab, jakýsi spojovací článek mezi vajíčkem a dospělou žábou. Pulec se po vylíhnutí několik dnů živí zbytky žloutkového vaku z původního vajíčka, jakmile se mu ale vytvoří ústa a často až několik metrů dlouhá trávicí trubice, vrhne se na rostlinnou stravu, hlavně řasy.
V tom okamžiku se mění v kontinuálního žrouta, který postrádá jakákoliv „hlášení“ o nasycenosti a má svůj přepínač žravosti trvale v poloze „zapnuto“. „Pulcům to umožňuje dosáhnout co nejdříve minimální tělesnou velikost potřebnou pro metamorfózu. Když pozorujete některé druhy pulců, jak se krmí, připomínají miniaturní pirani,“ říká Robert Denver, který se na Michiganské státní univerzitě věnuje molekulární, buněčné a vývojové biologii. Mimochodem právě kvůli svému apetitu jsou pulci oblíbení u majitelů zahradních jezírek – vodní nádrž zbaví řas mnohem lépe než jakákoliv chemie.
Žrouti v akci Zdroj: Profimedia.cz
Vetřelec by mohl závidět
Samotná metamorfóza je nesmírně vyčerpávající proces, během kterého se tělo pulců dramaticky promění. Celou operaci odstartuje hormon leptin produkovaný tukovou tkání, který příslušným částem mozku signalizuje, že si pulec vytvořil dostatečnou zásobu energie. Následně hormon štítné žlázy tyroxin spustí přeměnu, za niž by se nemusel stydět žádný Vetřelec.
Nejdřív se objeví zadní nohy a z vychlípenin trávicí trubice se oddělí budoucí plíce, které žábě umožní dýchat vzduch nad hladinou. Oči se ze stran hlavy přestěhují nahoru, což budoucímu predátorovi zajistí prostorové vidění. Dlouhé střevo se podstatně zkrátí, zbytek se vstřebá – několik metrů dlouhý trávicí systém budoucí masožravec potřebovat nebude.
Metamorphosis. From a tadpole to a frog. Animation by Harry Warne (@victorharold)
Posted by Avantgardens on Monday, February 18, 2019
Dorůstání kostí jako v Harry Potterovi
Pod kožní řasou, která překryla žábry, se začnou objevovat přední nohy a ocas mizí – tělo ho využije jako zdroj živin v době přeměny trávicího systému, kdy pulec dočasně nemůže přijímat potravu. Výsledkem je agresivní dravec, který si na řasy už ani nevzpomene, jeho potrava je od této chvíle čistě živočišná.
Chrupavky v těle se osifikují a mění v kosti podobně jako to zažil Harry Potter po nevydařeném zákroku učitele obrany proti černé magii Zlatoslava Lockharta. Dojde i na ledviny, které si do výčtu funkcí přidají kromě filtrace i udržování rovnováhy vody a minerálů v těle a začnou místo amoniaku vylučovat močovinu. Posledním krokem 12-16 týdnů trvajícího procesu je „vypnutí“ žaber a jejich vstřebání. Hotová žába bude až do konce života dýchat plícemi.
I tahle hrabatka drsná byla kdysi pulcem Zdroj: Profimedia.cz
První čtvernožci
Obojživelníci jsou nejstaršími čtvernožci, jejichž původ je zahalen tajemstvím. Podle jedné z teorií se vyvinuli z lalokoploutvých ryb, podle jiných z ryb dvojdyšných nebo vějířoploutvých. Jisté je, že prvních 50 milionů let existence čtvernožců žili na souši pouze obojživelníci různých vývojových skupin. Nejstarší známé rody pocházejí z doby před 365 miliony lety.
Samotná metamorfóza je otiskem prastarého vývojového procesu z dob prvohor, k níž se obojživelníci vrátili po ochlazení a vysušení planety na konci permu. Tehdy vyhynulo 75 % všech druhů obojživelníků a u přeživších se zkrátila metamorfóza tak, aby nemuseli zimovat v larválním stadiu.
ZDROJ: Futurity