Vše, co jste chtěli vědět o přelomové misi sondy Rosetta na kometu

Evropská sonda Rosetta se po deseti letech cesty sluneční soustavou dostala ve středu 6. srpna na oběžnou dráhu komety Čurjumov-Gerasimenko. Oznámila to Evropská vesmírná agentura (ESA), která misi řídí. Rosetta bude mít na pozorování komety a analýzu jejího složení asi dva roky – tolik času by totiž měla strávit v blízkosti tohoto astronomického objektu.

Rosetta je kosmická sonda Evropské kosmické agentury (ESA), která přístroj vyslala do vesmíru v březnu 2004 z kosmodromu Kourou ve Francouzské Guyaně. Jeho hlavním úkolem je dostat se na oběžnou dráhu komety, označované jako 67P/Čurjumov-Gerasimenko, a umožnit přistání modulu Philae, který bude povrch oběžnice zkoumat.

Děrovaná kometa

Do plánovaného listopadového vypuštění modulu Philae bude Rosetta zkoumat plyn unikající z komety a analyzovat její vnitřní složení. Modul má pak po přistání odebrat vzorky z povrchu a vyhloubit do komety díru, aby prozkoumal i materiál pod povrchem. Kometa by měla umožnit pohled na období vzniku naší sluneční soustavy před 4,6 miliardami let.

Podívejte se, jak se sonda přiblíží ke kometě:

Rosetta má přibližně tvar kvádru a váží tři tuny. Elektrickou energii jí dodává dvojice solárních panelů s rozpětím 32 metrů. Množství energie se mění v závislosti na její vzdálenosti od Slunce. Sonda se skládá ze dvou bloků, na jednom je umístěno 11 vědeckých přístrojů sloužících ke zkoumání komety, druhý blok obsahuje systémy zabezpečující provoz sondy.

Jak spí sondy

V roce 2011 vědci uložili sondu do "hlubokého spánku", protože solární panely by jí kvůli velké vzdálenosti od Slunce už nemohly dodávat dostatek energie pro běžný provoz. Hibernace sondy byla ukončena v březnu letošního roku, do té doby zůstal v provozu jen palubní počítač a vyhřívací systémy, které bránily zamrznutí Rosetty. S klíčovými přibližovacími manévry ke kometě začala Rosetta na přelomu května a června letošního roku. Ke svému cíli sonda urazila více než šest miliard kilometrů.

Své jméno přejala Rosetta od slavné desky, kterou při tažení v Egyptě u města Rosette objevil jeden z Napoleonových vojáků. Pomocí této desky dokázal francouzský vědec Jean-François Champollion rozluštit egyptské hieroglyfy. Přistávací aparát pojmenovala patnáctiletá italská dívka podle egyptského ostrova Philae na Nilu, z něhož pochází obelisk, který spolu s kamennou tabulkou Champollionovi pomohl k rozluštění egyptského písma.

Celkové náklady mise od jejího spuštění se odhadují na téměř 1,3 miliardy eur (asi 36 miliard Kč).

V minulosti už lidé vyslali ke kometám několik sond. Většina z nich proletěla kolem komet, pořídila jejich snímky a analyzovala plyn, který z komet uniká při přiblížení ke Slunci. V roce 2005 pak americká sonda Deep Impact vypustila projektil do komety Tempel 1 s cílem analyzovat vyvržený materiál z nitra komety.

ČTK