Vzorky dovezené z Měsíce obsahují molekuly vody, jde o nečekaný objev

Vědci z Číny učinili převratný objev při analýze vzorků půdy, které jejich lunární sonda přivezla zpět z Měsíce. V půdě totiž spolu s dalšími minerály nalezli vodu, a jde tak o první známý případ v historii lidstva, kdy se podařilo tuto životodárnou sloučeninu dostat z Měsíce na naši planetu. Samotný nález vody na Měsíci by přitom ničím převratným nebyl – NASA už dříve objevila na Měsíci místa, která považuje za vodní plochy, a byli to Číňané, kdo dokonce našel vodu uvězněnou ve skleněných perlách rozptýlených po Měsíci. Nejnovější objev, kdy byla voda nalezena ve fyzických vzorcích, je ale unikátní, a navíc vzorky pochází z míst, o nichž se v minulosti uvažovalo jako o místech, kde voda v takové formě existovat nemůže.

Nečekaný objev

Vědci podrobně prozkoumali vzorky sesbírané čínskou sondou Čchang-e 5, která přistála na měsíčním povrchu v roce 2020. Objevili deskovitý průhledný krystal, přibližně o šířce lidského vlasu, který byl coby neznámý měsíční minerál pojmenován ULM-1. Podle studie publikované 16. července 2024 v odborném časopise Nature Astronomy je tento krystal tvořen přibližně z 41 procent vodou s příměsí amoniaku, která udržuje molekuly vody stabilní i přes extrémní teplotní výkyvy na Měsíci.

Vědci ve své studii uvedli, že by tento typ vody mohl být potenciálním zdrojem pro obyvatele budoucí lunární základny, a studie byla nadšeně přijata čínskými uživateli sociálních sítí, kteří kosmický program označili za zdroj národní hrdosti. Na tomto místě je ale nezbytné uplatnit trochu nadhledu a určité rezervovanosti vůči tomuto objevu, jelikož momentálně v nemalé míře slouží hlavně jako opora pro čínskou snahu stát se dominantní kosmickou velmocí. Na druhou stranu ale nikdo důležitost a význam objevu nesnižuje, což podtrhuje například vyjádření hlavního vědce z Lunar and Planetary Institute v Texasu Davida A. Kringa. „Objev hydratovaného minerálu na místě přistání sondy Čchang-e 5 je fascinující a obohacuje naše chápání reakcí mezi horninami a párou v měsíční kůře i na povrchu,“ uvedl pro CNN.

There really is water on the moon. Lunar rocks picked up by China’s Chang’e 5 spacecraft contain actual molecules of water, not just the hydrogen-oxygen bonds detected in previous samples. https://t.co/2oHuvM1kq8

— New Scientist (@newscientist) August 4, 2024

Čínské kosmické ambice a budoucnost výzkumu

Čína za poslední roky učinila rychlé pokroky v kosmickém výzkumu, což odráží ambice prezidenta Si Ťin-pchinga udělat z ní zmíněnou kosmickou velmoc. V roce 2013 se Čína stala první zemí, která po téměř čtyřiceti letech dosáhla robotického přistání na Měsíci. V roce 2019 se stala jedinou zemí, která přistála na odvrácené straně Měsíce, a o tři roky později dokončila svou nejnovější orbitální kosmickou stanici Tchien-kung.

Čtěte také: Čína zahájila svůj lunární program v roce 2007 sondou Čchang-e 1 a chce mít svého člověka na Měsíci

Čína má také v plánu vyslat do roku 2030 na Měsíc astronauty a pokusit se o stavbu výzkumné základny na jižním pólu. Porozumění tomu, jak je voda na Měsíci uložena, je proto i z jejího pohledu užitečné pro budoucí lunární astronauty, vzhledem k tomu, že by jim to mohlo pomoci nalézt potenciální zdroje, které by mohly být přeměněny na pitnou vodu nebo dokonce raketové palivo. Mohli byste se také ptát, zda tento objev vody umožní pěstování plodin na Měsíci, vědci však uvádí, že na takové závěry je ještě brzy. Pro pěstování čehokoliv je nutné zajistit stabilní přísun značného množství vody, a v tomto ohledu zatím aktuální velkolepý objev nelze přeceňovat.

Zdroj: CNN, New Scientist, Nature Astronomy

Video, které jste mohli minout: Zářivý vesmírný tanec: Webbův teleskop zachytil dechberoucí snímek galaxií Tučňák a Vejce