Čínský modul přistál na odvrácené straně Měsíce, Peking chce získat vzorky povrchu

Přistávací modul mise Čchang-e 6 podle čínské kosmické agentury dosedl kolem půlnoci SELČ v noci na neděli 2. června na povrch odvrácené strany Měsíce v oblasti South Pole-Aitken. Agentura uvádí, že mise přinese vědcům první vzorky kamenů a půdy z oblasti, kterou zatím žádná sonda nezkoumala. První přistání na odvrácené straně Měsíce provedla 3. ledna 2019 rovněž čínská sonda Čchang-e 4, ovšem bez možnosti návratu.

Přečtěte si také: Co v noci přistálo na Měsíci? Americký modul má velmi kuriózní náklad

Pánev South Pole-Aitken je největší impaktní kráter na Měsíci a zároveň také největší známý ve sluneční soustavě. Pánev má průměr 2500 kilometrů a je 13 kilometrů hluboká. Odvrácená strana Měsíce je podobnými krátery posetá, což ovládání a komunikaci s robotickými sondami značně ztěžuje. Spojení mezi přistávacím modulem Čchang-e 6 a řídícím střediskem na Zemi zajišťuje satelit Čchüe-čchiao 2, který Čína vyslala na oběžnou dráhu kolem Měsíce v březnu 2024.

Pro Čínu jde už o druhé přistání na odvrácené straně Měsíce, což se dosud žádné zemi světa nepodařilo. Podle agentury Reuters úspěšné přistání posiluje postavení čínského vesmírného programu v globálním dobývání Měsíce. O možnost využít tamní minerály a horniny k podpoře dlouhodobých pilotovaných misí a lunárních základen totiž usiluje hned několik zemí včetně Spojených států.

Čínští astronauti na Měsíci?

Sonda startovala z kosmodromu Wen-čchang na jihočínském ostrově Chaj-nan 3. května za pomoci nosné rakety Dlouhý pochod 5. Sonda bude dva dny pomocí mechanického ramene a vrtáku pracovat na odběru 2 kg měsíčních hornin a prachu, návratový modul by s cenným nákladem měl přistát v poušti ve Vnitřním Mongolsku na severu Číny 25. června.

Číňané tak navazují na misi Čchang-e 5, která v roce 2020 dopravila na Zemi z přivrácené strany Měsíce 1,731 kilogramu hornin. Analýza nových vzorků by podle čínských vědců měla poskytnout detailnější informace o historii Měsíce, Země a sluneční soustavy. Může také ukázat rozdíl mezi složením hornin na méně probádané odvrácené straně Měsíce a známější přivrácené straně.

Mohlo by vás zajímat: Velký úspěch NASA. Vědci opravili sondu vzdálenou 24 miliard kilometrů, Voyager 1 dál žije

Probíhající mise je dalším čínským krokem v rámci přípravy letu, jenž by dopravil na Měsíc lidskou posádku. Tohoto milníku, který mají zatím na kontě jen Spojené státy, chce Peking dosáhnout do roku 2030. Představitel čínské vesmírné agentury pro pilotované lety Lin Si-čchiang v dubnu uvedl, že na tento účel jsou již vyvíjeny a testovány klíčové součásti a také již začal výběr posádky.

Zdroj: ČTK, Reuters, BBC, Space.com

Mohli jste minout: Na Zemi přistála schránka se vzorky z nebezpečného asteroidu