Místo národního hrdinství národní tragédie. Vesmírná loď přivezla mrtvé kosmonauty
Objevitelé vesmíru (2) – Saljut 1
Na konci 60. a počátku 70. let neměl sovětský vesmírný program snadné období. Američané vyhráli závod o Měsíc a Sověti se museli vypořádat s tragickou smrtí kosmonauta Vladimira Komarova, který v roce 1967 vinou selhání padáků uhořel při návratu na zem. Po hubených letech si Moskva nutně potřebovala připsat nějaké vesmírné prvenství.
Trumfem, který se Sovětský svaz v rámci vesmírného programu snažil vynést, měl být Saljut 1, první obyvatelná vesmírná stanice, jakou Země měla. Takový kousek by se jistě mohl vyrovnat přistání na Měsíci a Sovětský svaz by měl deset let po prvním letu Jurije Gagarina své vlastní vesmírné hrdiny. Plánem mise bylo na stanici vypravit kosmonauty, kteří by zde provedli nějaké experimenty, pořídili snímky zemského povrchu a po určeném čase se vrátili domů.
Dnes už lodě Sojuz počítají s místem pro skafandry Zdroj: ČTK / Profimedia.cz
Posádka lodi Sojuz 11 Zdroj: ČTK / Profimedia.cz
Spojení Saljutu 1 a Sojuzu 11 mělo být triumfem sovětské kosmonautiky Zdroj: Getty Images
Obě lodi dohromady tvořily prostor o objemu 100 m3 Zdroj: Getty Images
Rakve s obětmi neštěstí vystavené v Moskvě Zdroj: Getty Images
Kosmonauté Georgij Dobrovolskij, Viktor Pacajev a Vladislav Volkov už měli přijímat ovace na Rudém náměstí, místo toho Moskva zažila tryznu Zdroj: Getty Images
Lodě Sojuz se používají dodnes. Na přídi je orbitální sekce, následuje kónický přistávací modul a na konec dvojicí solárních panelů osazený přístrojový úsek Zdroj: NASA
Loď Sojuz-1 se hned po startu potýkala s mnoha potížemi Zdroj: ČTK/ Profimedia.cz
Umělecké zobrazení spojení lodí Sojuz 4 a Sojuz 5
Nosná raketa Sojuz Zdroj: NASA
Dnes už lodě Sojuz počítají s místem pro skafandry Zdroj: ČTK / Profimedia.cz
Posádka lodi Sojuz 11 Zdroj: ČTK / Profimedia.cz
Spojení Saljutu 1 a Sojuzu 11 mělo být triumfem sovětské kosmonautiky Zdroj: Getty Images
Obě lodi dohromady tvořily prostor o objemu 100 m3 Zdroj: Getty Images
Rakve s obětmi neštěstí vystavené v Moskvě Zdroj: Getty Images
Kosmonauté Georgij Dobrovolskij, Viktor Pacajev a Vladislav Volkov už měli přijímat ovace na Rudém náměstí, místo toho Moskva zažila tryznu Zdroj: Getty Images
Lodě Sojuz se používají dodnes. Na přídi je orbitální sekce, následuje kónický přistávací modul a na konec dvojicí solárních panelů osazený přístrojový úsek Zdroj: NASA
Loď Sojuz-1 se hned po startu potýkala s mnoha potížemi Zdroj: ČTK/ Profimedia.cz
Umělecké zobrazení spojení lodí Sojuz 4 a Sojuz 5
Nosná raketa Sojuz Zdroj: NASA
Čtěte také: CNN: Nová éra cestování: Kolik peněz si lidé musí připravit pro vesmírnou turistiku?
Pod očima národa
Plánem mise bylo dopravit na stanici kosmonauty, kteří zde stráví 30 dní, nejdelší dobu, jakou do té doby člověk ve vesmíru strávil. V dubnu roku 1971 se tedy na oběžné dráze Země objevila 4 metry široká a 20 metrů dlouhá stanice Saljut 1, připravená pojmout svou první lidskou posádku. Ta se k ní vypravila 6. června 1971 a tvořili ji Georgij Dobrovolskij, Viktor Pacajev a Vladislav Volkov.
Po čtyřhodinovém letu se vesmírná loď Sojuz 11 spojila se Saljutem 1 a kosmonauti se ocitli na palubě stanice. Zde měli setrvat 30 dní, tedy nejdelší čas, jaký do té doby lidská posádka ve vesmíru strávila. Mise měla velký společenský význam pro celý Sovětský svaz. „Celá sovětská společnost sledovala posádku na palubě první orbitální stanice. Všichni mohli vidět kosmonauty v podstatě každý den. Teď měli své vlastní hrdiny, kteří psali nové stránky vesmírné historie,“ přiblížil historik Grujica S. Ivanovič v pořadu Objevitelé vesmíru na Prima ZOOM náladu v tehdejší společnosti.
Zpátky na Zemi
Po dlouhé tři týdny lidé v Sovětském svazu sledovali v televizi trojici kosmonautů, kteří prováděli experimenty, testovali systémy stanice a pořizovali snímky Země z oběžné dráhy. Vše nasvědčovalo tomu, že významná mise bude úspěchem.
Problémy nastaly po 23 dnech, kdy se ukázalo úskalí dlouhodobého pobytu na prostoru o délce pár desítek metrů. Kosmonauti měli čím dál větší problém spolu vyjít, hádky byly na denním pořádku a rostoucí konflikty začaly nepříznivě ovlivňovat jejich práci. Zlom nakonec přišel 27. června, kdy po elektrickém zkratu vypukl na palubě Sojuzu požár. Řídící středisko se tedy rozhodlo misi po 23 dnech ukončit a kosmonauty poslat domů. Dobrovolskij, Pacajev a Volkov se tedy 29. června 1971 nalodili i s palubními deníky a výsledky experimentů do Sojuzu 11 a hermeticky uzavřeli poklop. Celý přesun i zpáteční cestu absolvovali bez skafandrů, protože v nich by se do modulu nevešli. Návrat na Zemi začal.
Děsivý návrat
Obě plavidla letěla chvíli ve formaci, Sojuz ale po chvíli začal klesat v sestupné fázi. Jakmile se přistávací modul 30. června oddělil od motorové a orbitální sekce, začal sestupovat do atmosféry. Posádka řídícímu středisku potvrdila zážeh brzdného motoru, a to bylo naposledy, kdy se kosmonauti ozvali. Modul sestupoval na určené místo zcela bezchybně, nebyl téměř žádný důvod k obavám. Tedy kromě toho, že posádka neodpovídala na radiový kontakt. Modul konečně přistál a na místo se rychle blížily vrtulníky se záchranným týmem. Na Rudém náměstí začaly oslavy návratu hrdinů, radostný den se ale v jediné chvíli změnil v tragédii. V přistávacím modulu byli všichni kosmonauti mrtví.
Mohlo by vás zajímat: Krátká historie Star Treku: Od revolučního seriálu k akčnímu nářezu
Místo posílení národního sebevědomí se Sovětský svaz dočkal národního smutku. Několik dní byli kosmonauti uloženi v rakvích a lidé kolem nich procházeli. Pro sovětské občany, kteří téměř měsíc s kosmonauty v podstatě žili skrze své televizní obrazovky, se jednalo o obrovskou ránu. Vinu na tragédii nesl tlakový ventil, jenž se předčasně otevřel 130 km nad zemí. Kvůli tomu v kabině prudce klesl tlak vzduchu a kosmonauti se do několika minut udusili. Kdyby přitom trojice absolvovala cestu ve skafandrech, pro něž nebylo v modulu místo, mohli by se vrátit živí. Další modely Sojuzu už ale s místem pro skafandry počítaly.
Nenechte si ujít novinky Prima Zoom!
Odesláním formuláře souhlasíte s podmínkami zpracování osobních údajů
