21. ledna 2023 06:00

Záhadné dvojče Slunce vědcům nedá spát. Podívejte se, co by provedlo se Zemí

Obnažený vesmír III (5) - druhé Slunce

Kam se podělo zlobivé dvojče našeho Slunce? Vědci ho pojmenovali Nemesis a viní ho z vymření dinosaurů.

Astronomové nacházejí v jiných slunečních soustavách planety, které obíhají kolem dvou nebo i více hvězd. Pouhým pohledem na noční oblohu je ale obtížné poznat, které hvězdy jsou vlastně dvojhvězdami – přitom se to týká minimálně osmi procent z nich. Pokud jsou ale dvojhvězdy tak časté, proč dnes na obloze nevidíme dvě Slunce?

Tajemné dvojče Nemesis

Tuto otázku si astronomové kladou už dlouho a v roce 1984 na ni také zformulovali hypotetickou odpověď. Podle ní mělo Slunce menší „zlobivé“ dvojče v podobě červeného nebo hnědého trpaslíka, které kolem něj mělo obíhat po excentrické dráze ve vzdálenosti přibližně 1,5 světelného roku kdesi za Oortovým oblakem.

Vědci toto hypotetické dvojče pojmenovali podle starořecké bohyně pomsty Nemesis a přisoudili mu odpovědnost za hromadná vymírání druhů, k nimž mělo docházet přibližně každých 26 milionů let. Podle této teorie Nemesis kvůli své excentrické dráze vnášela do sluneční soustavy chaos a způsobovala značné přesuny hmoty. Důsledkem toho byl například i dopad obřího meteoritu, který na Zemi před 66 miliony lety způsobil vymření dinosaurů.

Přes 99 % všech organismů na Zemi už vymřelo. A to hned pětkrát

Záhada hvězdných jeslí

Přestože americká NASA v roce 2011 prohlásila, že vzhledem k pokroku v bádání už není nezbytně nutné spojovat hypotetickou hvězdu Nemesis s vymíráním druhů, pátrání po tajemném dvojčeti Slunce pokračuje. Nové modely vzniku hvězd totiž kladou stále větší důraz na hypotézu, podle níž se většina hvězd – pokud ne rovnou všechny – rodí zároveň s nejméně jedním dvojčetem.

„Jde nám o to pochopit, jak vznikají hvězdy, jak vznikají planety, jak vznikají sluneční soustavy. Je to dlouhý proces,“ vysvětluje astronomka Sarah Sadavoy v dokumentu Obnažený vesmír, který můžete vidět v pondělí večer na Prima ZOOM. Podle ní ve vesmíru existují obří hvězdné jesle tvořené mračny plynu, v nichž se stále rodí nové hvězdy.

Hlavním objektem zájmu harvardské astronomky je obří mračno v souhvězdí Perseus, které je od nás jen 750 světelných let daleko. V této aktivní zóně se formuje velké množství hvězd, z nichž mnohé jsou velmi podobné našemu Slunci. A většina se jich ve zdejších zvláštních „kuklách“ tvořených obřími oblaky plynu a prachu vyvíjí právě ve dvojicích.

Svět dvou sluncí

Výsledky tohoto výzkumu jsou ohromující. Pokud se hvězdy podobné Slunci rodí s dvojčetem, možná se s ním narodila i ta naše. Přesto naše slunce své dvojče nemá – přišlo o něj v minulosti a mohla jím být hypotetická Nemesis?

Další otázkou je, jak by vypadal život na Zemi v systému dvou sluncí. „Kdyby bylo Slunce součástí binárního systému, věci by byly diametrálně odlišné. To vyvolává otázku – byl by na naší planetě život? Byla by tady vůbec?“ ptá se teoretický fyzik Brian Greene.

Pokud by si Slunce své dvojče ponechalo, byla by Země úplně jiná. Spojený žár obou hvězd by mohl mladou Zemi upražit, takže oceány by se nejspíš vypařily a vznikla by zničující kyselá atmosféra. Život, jak ho známe, by kvůli vysoké teplotě na povrchu nemohl existovat. Při pohledu na oblohu plnou dvojhvězd se tak zdá, že naše modrá planeta měla jednoduše štěstí…

ZDROJ: Science Alert

Miroslav Honsů

redaktor FTV Prima

Všechny články autora

Populární filmy na Prima Zoom