15. dubna 2024 15:10
Adam Vala

Jak je možné, že Slunce hoří, když ve vesmíru není kyslík? Měli byste znát vysvětlení

Máme každý den na očích nevysvětlitelnou anomálii, nebo si lidé pokládají špatnou otázku?

Nemusíte mít zrovna doktorát z fyziky, abyste věděli, že tam, kde není kyslík, nemůže být ani oheň. Experimenty ze základní školy to dokázaly třeba ve chvíli, kdy se hořící svíčka překryla zavařovací sklenicí, aby bylo možné sledovat poměrně rychlé uhašení plamene. Jak je tedy možné, že naše nejbližší hvězda ve vakuu spokojeně hoří už miliardy let a nic se na tom nikdy nezmění?

Hoří, nebo nehoří?

Nejprve je nutné vysvětlit, že bez ohledu na vakuum, ve vesmíru je přítomen molekulární kyslík. Není ho mnoho, ale byl nalezen například v mlhovině Orion nebo v galaxii s názvem Markarian 231. Není však důvodem, proč Slunce hoří, protože hvězda ve skutečnosti... no, zkrátka, nehoří. Aby něco mohlo hořet, je zapotřebí volný atmosférický kyslík o objemu přibližně 16 procent. Nic takového se ale na Slunci nenachází, vzhledem k tomu, že je naše hvězda tvořena z 91 procent vodíkem a z necelých 9 procent heliem, což mnoho prostoru pro kyslík a tedy ani popisované hoření nedává.

To vše proto, že ve Slunci probíhá termojaderná fúze, při níž se uvolňuje obrovské množství tepla a světla, které se v obou případech dostávají až k nám na Zemi. „V jádru je teplota přibližně 15 milionů stupňů Celsia, což je dostatečné k udržení termojaderné fúze. Jde o proces, při kterém se atomy spojují do větších celků a uvolňují přitom ohromující množství energie,“ přidává na vysvětlenou NASA. Pořád by se ale naskýtala otázka, jak je možné, že pokud nás obklopuje vakuum, jak se k nám může dostat sluneční teplo, když neexistují částice, které by jej mohly nést?

Čtěte také: Astronomické jaro je tu. Přinese slunečné dny, ale i mrazivé noci, varují meteorologové

I tady přichází poměrně jasné vysvětlení, protože teplo, které pociťujeme na naší planetě, není přímou tepelnou energií ze Slunce. Je výsledkem interakce slunečního záření – tedy vlnové délky v celém elektromagnetickém spektru, včetně viditelného světla – s částicemi přímo na Zemi. Ty se zářením reagují a vytváří teplo až na naší planetě.

Zdroj: NASA, National Library of Medicine, Science Channel - YouTube

Video, které jste mohli minout: Úplné zatmění Slunce: Očekávanou událost sledovaly miliony lidí, podívejte se na záběry

Adam Vala