V noci na 31. července se v souhvězdí Býka setkají Jupiter, Mars a Měsíc s Aldebaranem. Roste i šance na polární záři.

Noc ovládne impozantní setkání planet, Měsíce a hvězd, přidat se může i polární záře

Na obloze se chystá velké planetární představení

Červencové noci jsou ideální k pozorování planet, jejich představení vyvrcholí na přelomu července a srpna. K vidění bude obří Jupiter a oranžový Mars, přidá se i srpkovitý Měsíc a také Aldebaran, nejjasnější hvězda souhvězdí Býka a jedna z nejjasnějších hvězd na noční obloze vůbec. K Zemi se navíc řítí středně silná sluneční bouře, která může vyvolat polární záři viditelnou i z Česka.

Konec července nabídne na časné ranní obloze fotogenickou sérii nebeských uskupení, o které se postarají hned tři planety Sluneční soustavy a ubývající Měsíc. Pozadí pro dechberoucí scénu vytvoří otevřené hvězdokupy Plejády a Hyády v souhvězdí Býka. Uskupení je k vidění v časných ranních hodinách před rozbřeskem, tedy před 4. hodinou ranní. „Nízko nad obzorem je budeme moci vyhlížet už krátce po 1. hodině ráno,“ uvedl astronom a zkušený fotograf hvězdné oblohy Petr Horálek z Fyzikálního ústavu Slezské univerzity v Opavě.

Takhle se Měsíc předvedl 22. července v Paříži, na konci měsíce z něj zbývá už jen srpek

Slunce a všechny planety Sluneční soustavy

8 Zobrazit galerii

Mars s pásem asteroidů, v pozadí Jupiter

8 Zobrazit galerii

Přečtěte si také: Americký kontinent ovládlo úplné zatmění, Slunce odhalilo svou úchvatnou korónu

Nebeský trojúhelník

Jak bude konjunkce vypadat? Ve středu 31. července se nad severovýchodem objeví trio jasných těles, a sice Jupiter, Mars a Měsíc, jež budou úhlově velmi blízko u sebe v uskupení takzvaného nebeského trojúhelníku. Spolu s oběma hvězdokupami se tak naskytne unikátní pohled. „Na tmavé obloze uvidíme více hvězd a také popelavý svit Měsíce na jeho Sluncem přímo neosvětlené části. Malým dalekohledem přitom budeme moci stále najít jihozápadně od Plejád planetu Uran,“ doplnil pozvánku k pozorování noční oblohy Horálek.

K orientaci při sledování úkazu poslouží základní prvky noční oblohy. „Velký vůz vám ukáže sever a Měsíc bude na východě mezi planetami společně s Marsem a Jupiterem v souhvězdí Býka,“ poskytl CNN Prima NEWS jednoduchý návod Jan Veselý, který působí jako astronom v Hvězdárně a planetáriu hlavního města Prahy. Východ se navíc podle něj pozná podle červánků, které se začnou nad ránem objevovat.

Z viditelných planet bude nejjasnější Jupiter. Ještě jasnější by byla Venuše, ale ta je pod obzorem. „Mars se pozná podle hodně oranžové barvy. Zajímavé je to teď i tím, že v souhvězdí Býka je hvězda Aldebaran, která má v tuto chvíli úplně stejnou barvu a stejnou jasnost jako Mars, přičemž Mars je nahoře, severněji,“ přiblížil Veselý. Podle něj úkaz, kdy se Měsíc sejde na malém kousku oblohy s tolika planetami, nastane zhruba jednou do roka.

Polární záře

Kromě očekávaných seskupení nebeských těles ale noční oblohu ovlivní i podstatně hůře předvídatelná událost. Na Slunci totiž v posledních dnech došlo k několika erupcím, při kterých byly uvolněny oblaky plazmatu mířící částečně i k Zemi. Série nejméně 14 po sobě jdoucích erupcí by přitom mohla zvýšit geomagnetickou aktivitu na úroveň bouří G2-G3. „S takovými bouřemi jsou opět spojené možné polární záře pozorovatelné z našeho území,“ uvedl Horálek.

První vlna dorazila k Zemi v denních hodinách úterý 30. července. Podle odhadu amerického Národního úřadu pro oceán a atmosféru (NOAA), který je jedním z vědeckých center zabývajících se i sluneční aktivitou, by ale zvýšená geomagnetická aktivita mohla vydržet i do našich nočních hodin.

Mohlo by vás také zajímat: Noční obloha nabídne působivou podívanou. K vidění budou hned tři planety. Kdy a kde je hledat?

Podle Horálka je ale výskyt polární záře jen těžko předpověditelný. „Po erupcích je možné plazmatické oblaky (zkratkou CME) sledovat jen na širokoúhlých kamerách (tzv. koronografech) družice SOHO a posléze až po 2-3 dnech je detekovat na družicích ACE nebo DSCOVR jen několik desítek minut před zasažením Země. Zájemcům o pozorování polární záře tedy vždy doporučujeme seznámit se s tzv. aurorálními monitory a sledovat aktuální vývoj. Pokud se totiž úkaz objeví, netrvá celou noc, může se zjevit jen na desítky minut,“ vysvětlil Horálek.

Pro získání ověřených informací o polární záři Horálek doporučuje sledovat web SolarHam, podcast americké astronomky Tamithy Skov nebo stránku Minutky z vesmíru na sociální síti Facebook.

Zdroj: ČTK, CNN Prima NEWS,