Jsou na Marsu obří pavouci? Sonda zachytila podivný úkaz

Na snímcích pořízených sondou v oblasti zvané Město Inků poblíž jižního pólu planety je vidět množství malých tmavých objektů připomínajících pavouky. Jde o jev, k němuž podle Evropské kosmické agentury (ESA) dochází, když sílící sluneční paprsky ohřejí vrstvy oxidu uhličitého usazeného během temné marťanské zimy. Zmrzlý CO2 se ve spodní vrstvě mění na plyn, který se pod ledem hromadí, a nakonec ho při tloušťce kolem jednoho metru prorazí.

Přečtěte si také: Vrtulník na Marsu havaroval při letu číslo 72. NASA ukázala, co se mu stalo, a rozloučila se s ním

Uvolněný plyn vytryskne v podobě gejzíru, přičemž s sebou nese množství tmavého prachu z povrchu Marsu. Prach po výronu CO2 dopadá zpět na proražený led, přičemž vytváří popraskané „pavoučí“ útvary, které mohou mít průměr od 45 metrů až po jeden kilometr. Pro zajímavost se můžete podívat, jak velká je největší sopka Sluneční soustavy, marsovský vulkán Olympus Mons, v porovnání s americkým státem Arizona:

The largest volcano in our solar system (Olympus Mons on Mars) compared to Arizona pic.twitter.com/5hZPpYcjbI

— Amazing Maps (@amazingmap) April 24, 2024

Město Inků na Marsu

Marsovské Město Inků, známé také jako Angustus Labyrinthus, je součástí kruhového útvaru o průměru 86 km, který je zřejmě pozůstatkem impaktního kráteru po dopadu nějakého velkého tělesa. Typická je pro něj lineární, téměř geometrická síť skalních hřebenů, svým vzhledem připomínající rozvaliny inckých měst v Jižní Americe.

Vědci si nicméně stále nejsou jistí, jak vlastně postupně erodující hřebeny vznikly. „Mohlo se stát, že se písečné duny časem změnily v kámen. Možná ale rozbitou vrstvou marťanských hornin postupuje nějaký materiál, například magma nebo písek. Může ale jít také o eskery, tedy klikaté struktury vznikající činností ledovců,“ shrnuli existující teorie zástupci ESA.

Mars Express je první sondou Evropské kosmické agentury určenou k monitorování povrchu Marsu. Na oběžnou dráhu rudé planety dorazila 25. prosince 2003 společně s přistávacím modulem Beagle 2. Zatímco sonda kolem planety stále obíhá a komunikuje s řídícím střediskem, s přistávacím modulem ztratili evropští vědci kontakt ještě před tím, než dosedl na povrch Marsu.

Mohlo by vás také zajímat: Záhadný objekt na Marsu. Vědci mluví o přistání mimozemšťanů i kosmické lodi lidí

Aktuální snímky Města Inků a jeho pavoučích „obyvatel“ pořídila sonda svým fotoaparátem s vysokým rozlišením 27. února 2024, kdy je v této oblasti Marsu podzim. Nejbližší jarní rovnodennost na Marsu nastane 12. listopadu 2024.

Zdroj: ESA, Space.com

Video, které jste mohli minout: Ukončil život na Marsu obří náraz?