Nouzový plán NASA: V případě sluneční bouře si posádka Artemis II postaví bunkr
Nástrahy, které musí posádka mise Artemis II na své desetidenní cestě k Měsíci překonat, nejsou rozhodně malé. Vůbec poprvé odstartují lidé s pomocí nejsilnější rakety v historii a budou navigovat a pilotovat novou kosmickou loď Orion tak, aby s ní nakonec přistáli zpět na Zemi. Ale nejen to. Kromě mnoha předvídatelných rizik, která tato cesta přináší, se vystaví i nebezpečí, jaké dosud žádný člověk nepodstoupil.
Dráha letu vůbec poprvé v historii pilotovaných výprav do vesmíru zavede čtyřčlennou posádku mimo nízkou oběžnou dráhu Země, kde přestane působit ochranné magnetické pole naší planety. Kosmické záření přitom už v malých dávkách může dlouhodobě zvýšit riziko vzniku rakoviny, v případě silného ozáření pak vést k akutnímu onemocnění.
Přečtěte si také: Gigantická vesmírná loď nás doveze na jinou planetu. 2400 lidí se během 400 let bude reprodukovat na palubě
Posádka tvořená třemi Američany a jedním Kanaďanem bude vystavena celkem třem druhům záření. Kromě již zmíněného kosmického záření, které prostupuje celým vesmírem, také narazí na protony a elektrony magneticky zachycené ve dvou Van Allenových pásech, jež obklopují Zemi. Do třetice pak budou astronauti čelit částicím vyzařovaným z našeho slunce. Míra rizika se přitom odvíjí od toho, jaké bude mít mise Artemis II během své cesty „počasí“.
Odpočítávání a vlastní start rakety z rampy 39B můžete sledovat online zde:
Jaké bude ve vesmíru počasí?
Podobně jako na Zemi i ve vesmíru vše souvisí se sluncem, přesněji s jeho aktivitou a erupcemi sluneční hmoty. Ještě 29. března, tedy tři dny před plánovaným startem, bylo slunce v klidu. Jen několik hodin poté, co Lori Glazeová z vedení mise na tiskové konferenci NASA oznámila, že „právě teď nic nepozorujeme“, zaznamenaly přístroje sluneční erupci třídy X, což je nejsilnější známý stupeň.
Takové erupce jsou nebezpečné nejen kvůli svému záření, ale také kvůli tendenci předcházet výronům koronální hmoty (CME), tedy obrovským výbuchům oblaků nabitých plazmových částic, které zkratují elektroniku a poškozují živé buňky. Nejde o nic neobvyklého – slabá geomagnetická bouře Zemi zasáhla 31. března a na start mise neměla žádný vliv. Přesto je to varování.
Jízda na horské dráze
Zatímco v případě kosmického záření a záření ve Van Allenových pásech vědci dokáží poměrně přesně odhadnout dávku, jakou členové posádky vstřebají, u slunečních částic se míra ozáření může dramaticky lišit. Je to tím, že předpovídání „vesmírného počasí“ zůstává nepřesnou vědou srovnatelnou s předpovídáním počasí na Zemi před desítkami let. Rizika jsou vyšší v obdobích větší sluneční aktivity, která se řídí 11letým cyklem, jenž vědci sledují sčítáním tmavých slunečních skvrn představujících magnetické bouře schopné vyvolat erupce.
Slunce se právě teď konečně dostává z několikaletého slunečního maxima, ale jak ukazují výrony z tohoto týdne, naše hvězda ještě není v klidu. „Věci jsou stále aktivní. V tomto bodě je to taková jízda na horské dráze,“ řekl začátkem března časopisu Scientific American Shawn Dahl, meteorolog z Centra pro predikci vesmírného počasí Národního úřadu pro oceán a atmosféru (NOAA), který je součástí týmu konzultujícího s NASA radiační rizika. „Nevíme, co očekávat, až Artemis nakonec odstartuje.“
Nouzový plán NASA: Postavíme přístřešek
NASA má samozřejmě pro obzvláště silné sluneční erupce, které by mohly přetížit ochranu Orionu, nouzový plán. Do 30 minut od poplachu musí posádka vybudovat jakýsi úkryt. Znamená to přesunout objemné předměty z úložného prostoru včetně zásob potravin a vody a obložit jimi nejméně stíněné stěny kapsle. I když slunce zůstane během letu klidné, posádka Artemis II provede 8. den mise cvičnou stavbu přístřešku.
Mohlo by vás také zajímat: Ohrožení z vesmíru: Odpadky mohou zasáhnout letadlo. Riziko se zvyšuje, varují experti
Orion je nicméně navržený tak, aby poskytoval vyšší úroveň ochrany než dřívější lunární moduly. K absorbování radiace využívá hliníkovou strukturu a materiály bohaté na vodík (polyethylen). Počítá se také s tím, že v případě ohrožení posádka loď pomocí motorů natočí tak, aby nejlépe stíněné části orientovala proti částicím. To by mohlo snížit radiační dávku až o 50 %.
Zdroj: Scientific American, Space.com
Video, které jste mohli minout: Prohlédněte si nejmodernější vesmírnou stanici. Má skleník a centrifugu
Nenechte si ujít novinky Prima Zoom!
Odesláním formuláře souhlasíte s podmínkami zpracování osobních údajů
