Nejpodivnější fotografie Marsu: pět záhad k rozlousknutí

Mars je v hledáčku lidstva už stovky let. Od prvních okamžiků, kdy se na něj upřely dalekohledy pozemských pozorovatelů, hned se začaly objevovat první záhady.

Ty největší jsme však mohli vidět teprve s příchodem fotografie a sond, které se na Mars podívaly opravdu zblízka. Některé fotografické záhady vysvětlení mají, jiné se zatím vysvětlit nepodařilo…

Prachový ďábel

16. února 2012 zaznamenala sonda Mars Orbiter pomocí dalekohledu HiRISE na Marsu něco jako spermii. Šlo o obrovskou prachovou bouři, asi 600 metrů vysoký větrný vír. V terminologii meteorologů se mu říká dust devil – neboli prachový ďábel.

Vířící se prach za bouří vypadal pak jako „ocásek spermie“. Bouřka se prohnala oblastí Amazonis Planitia, podle odhadů astronomů rychlostí kolem 100 kilometrů za hodinu.

Prachové bouře v podobě vírů jsou na Marsu poměrně běžné. Jejich původ je stejný jako u těch pozemských: když slunce zahřeje povrch, vzniká mezi rozdílně teplými vrstvami napětí. Protože horký vzduch stoupá vzhůru, mísí se se vzduchem studeným. A pak často začne rotovat…

Asteroid mine Zemi jen o vlásek. Bude blíž než některé družice

Černé stromy Marsu

Obrázek na úvodní fotografii vznikl na konci roku 2010. Vypadá to, že na povrchu růžového marsovského písku rostou černé keře. Jde však jen o optickou iluzi…

Záběry ukazují oblast blízko severního pólu. Písečné duny jsou pokryté tenkou vrstvou suchého ledu (neboli pevnou formou oxidu uhličitého). Temné „stromy“ jsou ve skutečnosti stopy po sesuvu půdy, k němuž dochází při tání tohoto ledu během marsovského jara.

Temné stopy jsou tedy výsledkem marsovských lavin – v levé horní části fotografii právě vidíte vznik jedné z nich. Fotografii pořídila také sonda Mars Orbiter pomocí teleskopu HiRISE.

Na Marsu byl život, potvrzují vědci. Ale nepředstavitelný

Filmový obelisk

Sonda Mars Reconnaissance Orbiter zásobuje astronomy obrovskou zásobou podivných fotografií. Další z nich až nápadně připomíná černý obelisk z filmu 2001: Vesmírná odysea. Podle expertů z NASA jde však o pouhou náhodu.

Skála podle odborníků, kteří analyzují fotografie, má zcela přirozený původ. Zřejmě se utrhla od okolních útesů – geologové dokonce vysledovali ve skalách místo, odkud mohla odpadnout. K podobnosti s filmovým obeliskem vede především stín „obelisku“, ten vyvolává zdání, že je předmět výrazně větší, než se zdá. Za to však může hlavně doba, kdy byla fotografie pořízena: sonda ji vyfotila při marsovském úsvitu.

Meteorit z Marsu obsahuje 10krát více vody než je běžné

Borůvky z Marsu

Už roku 2004 pořídila sonda Opportunity (starší sestra Curiosity). Od té doby na ně narazila už vícekrát. Přestože o nich máme mnoho dokladů, vědci stále nejsou přesvědčení, že ví, o co vlastně jde.

Je jasné, že jsou geologického původu a asi jsou způsobeny erozí. Jejich vnější strana je podle analýz expertů tvrdá, ale uvnitř jsou měkké. Vloni pořídila sonda Opportunity nové záběry zatím největšího shluku „borůvek“ – tentokrát narazila i na některé prasklé. Je tedy možné, že už brzy na tuto záhadu budeme znát odpověď…

Rok 2013 bude rokem polárních září

Tvář na Marsu

Nemůžeme vynechat ani vůbec nejslavnější fotografii Marsu, která na rudou planetu upřela pozornost celého lidstva. V kráteru Cydonia vyfotografovala sonda Viking už roku 1976 shluk kamení připomínající lidskou tvář.

Okamžitě to vzbudilo obrovské napětí – zejména u těch, kdo tvrdí, že původ člověka je mimo Zemi. Do Cydonie byla umístěna řada sci-fi povídek, knih, počítačových her i filmů. Vědci byli od počátku skeptičtí: NASA tvrdila, že jde zřejmě jen o náhodu a hru světla a stínu.

Roku 2001 se na Cydonii proto zaměřily teleskopy sond znovu. A ukázalo se, že s romantickými teoriemi je ámen. Skála při pozorování dalekohledy s vyšším rozlišením obličej vůbec nepřipomíná…