Nejhoršími katastrofami vesmírných letů byly pády raketoplánů – přehled nejhorších tragédií

Posádka raketoplánu Challenger... která celá při letu zahynula Zdroj: NASA

Nejznámější tragické nehody, které provázely vesmírné lety. Před 50 lety, 24. dubna 1967, zahynul při přistávacím manévru kosmické lodi Sojuz 1 ruský kosmonaut Vladimir Komarov, a stal se tak první obětí nehody při kosmickém letu.

Nabízíme přehled lidských i technických tragédií, které doprovázejí lidstvo na cestě do vesmíru.

27. ledna 1967 (Apollo 1) – Během simulace startu kosmické lodi v důsledku zkratu na elektrické instalaci vzplála kabina. K tragické bilanci požáru, při kterém uhořeli tři astronauti Virgil Ivan Grisomm, Roger Chaffee, Edward White přispělo to, že kabina byla naplněna čistým kyslíkem a nevhodná konstrukce vstupního otvoru neumožňovala rychlou evakuaci.

24. dubna 1967 (Sojuz 1) – Přistávací padák modulu se nešťastnou náhodou omotal kolem kabiny, která následně dopadla plnou rychlostí na zem. Vladimir Komarov se stal vůbec prvním kosmonautem na světě, který zahynul při kosmickém letu.

30. června 1971 (Sojuz 11) – Při přistávání se předčasně otevřel větrací ventil a v kabině se udusili tři sovětští kosmonauti Georgij Dobrovolskij, Vladislav Volkov a Viktor Pacajev.

28. ledna 1986 (Challenger) – Krátce po startu ve výšce asi 14 kilometrů vybuchla hlavní nádrž raketoplánu, která byla poškozena vadným pomocným motorem na pevná paliva. Celá posádka – sedm astronautů, z toho dvě ženy – zahynula (Francis Scobee, Michael Smith, Judith Resniková, Ronald McNair, Ellison Onizuka, Gregory Jarvisd, Christa McAuliffeová).

1. února 2003 (Columbia) – Při průletu atmosférou během přistávacího manévru selhal tepelný štít lodi, která se následně rozpadla. Tepelnou ochranu narušil náraz úlomku izolační pěny během startu. Všech sedm členů posádky (šest Američanů – Rick Husband, William Cameron McCool, Michael Philip Anderson, Kalpana Chawlaová, David McDowell Brown, Laurel Blair Clarková – a první Izraelec ve vesmíru Ilan Ramon) zahynulo.

Další tragické události spojené s dobýváním kosmu:

24. října 1960 – Krátce před prvním pokusným startem vojenské mezikontinentální rakety R-16 (SS-7) vypukl na kosmodromu Bajkonur požár, následně explodoval motor a palivové nádrže s kyselinou dusičnou; upáleno a udušeno bylo asi 200 lidí, mimo jiné vrchní velitel raketových vojsk SSSR maršál Mitrofan Nědělin; oznámeno s dvacetiletým zpožděním.

23. března 1961 – Po požáru v přetlakové komoře zahynul člen prvního sovětského oddílu kosmonautů Valentin Bondarenko.

31. ledna 1967 – Při požáru makety kosmické kabiny na letecké základně v San Antoniu v USA zahynuli dva astronauti.

2. dubna 1994 – V čínském kosmickém středisku v Si-čchangu vybuchla před startem nosná raketa s meteorologickou družicí; zabito bylo podle některých zdrojů až 23 lidí.

26. ledna 1995 – Čínská kosmická raketa Dlouhý pochod-2, která měla na oběžnou dráhu vynést telekomunikační družici Apstar-2, vybuchla minutu po startu z kosmodromu v Si-čchangu; úlomky rakety dopadly v okruhu sedmi kilometrů od odpalovací rampy, zranily 23 lidí, šest osob přišlo o život.

14. února 1996 – Nosná raketa Dlouhý pochod-3B, která měla vynést na oběžnou dráhu družici Intelsat, se 20 sekund po startu z kosmodromu Si-čchang v Číně zřítila a vybuchla; následkem pádu se uvolnily jedovaté plyny a neštěstí si vyžádalo minimálně čtyři mrtvé a 100 raněných.

22. srpna 2003 – Exploze brazilské nosné rakety VLS-3 na raketové základně Alcantara si vyžádala 21 obětí a 20 zraněných zejména mezi technickým personálem. Příčinou bylo, že se z neznámých příčin vznítila jedna ze čtyř hlavních pohonných jednotek rakety.

31. října 2014 – Soukromá vesmírná loď SpaceShipTwo společnosti Virgin Galactic při testovacím letu explodovala po zážehu motorů a spadla v Mohavské poušti; kopilot stroje zemřel a hlavní pilot, který se katapultoval, byl zraněn.

ČTK