NASA se zaměřila na obří oceán Jupiterova měsíce. Chce zjistit, jestli je obyvatelný

Pět a půl roku poletí sonda k měsíci Europa, pod jehož zvrásněným ledovým povrchem vědci předpokládají existenci slaného oceánu s dvojnásobným množstvím vody, než se nachází na Zemi. Otázkou zůstává nejen to, co se pod povrchem nachází, ale také, co se zde děje. Už před nějakou dobou vědci zpozorovali mohutné gejzíry tryskající z povrchu Europy, a v plánu mise je jedním z těchto výtrysků proletět.

Přečtěte si také: Takhle jste Jupiter ještě neviděli. Detailní fotka jeho povrchu je opravdovým skvostem

Cesta dlouhá tři miliardy kilometrů

Europa Clipper po úspěšném startu 14. října 2024 z Kennedyho vesmírného střediska na floridském mysu Canaveral zahájila svou dlouhou cestu oddělením úchytů, které udržují solární panely složené na bocích kosmické lodi, a následným rozložením jednoho křídla po druhém. S plně rozloženými 14 metrů dlouhými solárními panely – největšími, jaké kdy NASA pro planetární misi vyrobila – bude sonda energeticky plně soběstačná.

Sondu čeká 2,9 miliardy kilometrů dlouhá komplikovaná cesta sluneční soustavou. Nejprve 27. února 2025 využije gravitační sílu Marsu, který ji vrhne zpět k Zemi. Odsud se Europa Clipper 1. prosince 2026 vysokou rychlostí katapultuje na dráhu vedoucí k Jupiteru. Dorazí k němu 11. dubna 2030.

Další rok bude trvat, než sonda nastaví optimální oběžnou eliptickou dráhu kolem Jupiteru, aby se dostala co nejblíže k Europě. Z obavy před účinky silného magnetického pole, které plynného obra obklopuje, nebude sonda obíhat přímo kolem Europy. Ze čtyř největších Jupiterových – takzvaných galileovských – měsíců obíhá Europa po Io nejblíže k planetě a je vystavena účinkům nabitých částic, které ve formě plazmatu mohou poškodit přístroje sondy.

Obyvatelný měsíc Jupitera?

Po dobu mise uskuteční sonda kolem 50 těsných průletů kolem Europy, většinu jednotlivých oběhů ale stráví bezpečně na vzdálených částech své eliptické dráhy. Bude při tom shromažďovat údaje o oceánu, jeho hloubku vědci odhadují na 50 až 150 km, a také o 5 až 40 km silné vrstvě ledu, jež ho pokrývá. Cílem je nejen pátrat po známkách života, ale také posoudit případnou obyvatelnost měsíce.

Sonda je k tomu vybavena množstvím přístrojů. Její Europa Imaging System (EIS) zahrnuje širokoúhlé i úzkoúhlé 8megapixelové kamery a bude snímat přibližně 90 % povrchu Europy s rozlišením nejméně 100 m na pixel. Během nejbližších průletů, kdy se sonda přiblíží k měsíci na vzdálenost 25 km, bude rozlišení snímků dosahovat až 0,5 m na pixel.

Europa is about the same size as Earth's moon – yet evidence suggests that, beneath its surface, it has more water than all Earth's oceans combined! See why we think this is the case and the implications for life. pic.twitter.com/oDKnoHLj08

— NASA Europa Clipper (@EuropaClipper) October 14, 2024

Mohlo by vás také zajímat: Muskův obří úspěch: „Super raketu“ na Zemi chytila speciální chapadla. Loď dopadla do oceánu

Pomocí Europa Thermal Emission Imaging System (E-THEMIS) bude sonda pátrat po teplejších místech na povrchu, jež by indikovala slabší vrstvu ledu. Mapping Imaging Spectrometer for Europa (MISE) bude rozkládat světlo odražené od povrchu měsíce. Jakékoli tmavé nebo jasné emisní čáry ve spektru prozradí přítomnost určitých molekul, například organických molekul důležitých pro život, a také různých ledů a solí, které by mohly naznačit složení podzemního oceánu.

Zdroj: Space.com, CNN

Video, které jste mohli minout: Malá planetka může narazit do Země silou 1 200 megatun. Víme, kdy přesně k tomu má dojít