Rotace Marsu se neustále zrychluje. Vědci nad tím kroutí hlavou a nabízejí vysvětlení

Na konci roku 2018 zaznamenala NASA úspěšné přistání sondy InSight na povrch Marsu. Hlavním cílem bylo začít podrobněji zkoumat vnitřní strukturu rudé planety a přinést odpovědi na otázky, jak vznikaly terestrické planety, jakou seismickou aktivitu Mars vykazuje, případně blíže sledovat tepelný tok pod povrchem a objasnit strukturu jádra. Ačkoliv se sonda v prosinci 2022 odmlčela, protože jí došla energie a kolektory postupně zavál prach, vědci mají k dispozici obrovské množství dat, která budou zkoumat v nadcházejících letech. Jeden závěr už ale učinili a přišli s poznatkem, že se rotace Marsu – na rozdíl od rotace Země – neustále zrychluje.

Mohlo by vás zajímat: Vesmírná mise NASA předčila očekávání. Podívejte na zlomový moment v dobývání Marsu

Rychlost vzrůstá opravdu nepatrně, marsovský den se prodlužuje v ročních intervalech jen o zlomky milisekund, přesto je trend potvrzený a vědci teď přemýšlejí, co ho způsobuje. Podle planetárního geofyzika Bruce Banderdta z NASA by zrychlování rotace mohlo způsobovat hromadění materiálu na pólech nebo dynamika vnitřního uspořádání planety, s jistotou to ale zatím není schopný říct. Je však podle svého vyjádření pro magazín Nature nadšený z tohoto objevu a věří, že jeho rozluštění přinese odpovědi na některé z otázek týkajících se formování vesmíru.

Researchers have found that days on Mars are getting shorter each year

Due the planet’s rotation getting faster pic.twitter.com/KbiJxIlk8O

— Curiosity Science (@sciencehubs) August 12, 2023

Důležité je nicméně dodat, že měření, na základě kterých vědci zrychlování rotace potvrzují, nepocházejí ze seismických záznamů, ale z rádiové komunikace mezi přístroji RISE (Rotation and Interior Structure Experiment) zmiňované sondy a pozemskou sítí NASA Deep Space Network. Signály se mezi nimi odrážely při pohybu a rotaci Země i Marsu, což vědcům umožnilo sledovat změny ve frekvenci rádiových vln a velmi přesně tím rotaci Marsu určit. Měření navíc probíhalo po dobu 900 marťanských dní, takže vzorek dat byl natolik dostačující, aby bylo možné zrychlení skutečně zaznamenat.

Data z modulu RISE sondy InSight umožnila vědcům také zpřesnit měření marťanského jádra, které má mít dle dřívějších měření poloměr mezi 1 780–1 830 kilometry, což je v porovnání s celkovou velikostí planety poměrně hodně. Jde o více než polovinu poloměru Marsu, který činí 3 390 kilometrů. Seismická analýza následně naznačila hustotu jádra 6,2 až 6,3 gramů na centimetr krychlový, a ta se velmi přesně shoduje s daty modulu RISE. Podle něj má jádro Marsu poloměr 1 835 kilometrů a hustotu 5,9–6,3 gramů na centimetr krychlový.

Přidružená měření by ale neměla odpoutat pozornost od probírané rotace a zjišťování, co způsobuje její zrychlování. Jisté však je, že rudá planeta bude mít patrně trochu jiné problémy než Země, jejíž rotace se naopak neustále zpomaluje.

Zdroj: Science Alert, Nature