Krvavý úplněk přinese v pondělí ráno i zatmění Měsíce. Jak to bude s pozorováním v Česku?

Jakkoli to může vypadat děsivě, jevu zvaného krvavý Měsíc se nemusíme bát. Dochází k němu tak, že se Měsíc při úplném zatmění v důsledku konjunkce Slunce, Země a Měsíce na krátkou dobu zbarví jasně červeně, což je způsobeno přechodem zemského stínu přes povrch Měsíce.

May's full moon will pass into Earth's shadow, turning a coppery red for those in the viewing area. Here's everything you need to know about the May 15-16 lunar eclipse: https://t.co/MBIsFaM3cW pic.twitter.com/NsqJYkkrRE

— NASA Moon (@NASAMoon) May 11, 2022

Co uvidíme v Česku?

Zkrátka nepřijdeme ani v Česku nebo na Slovensku – brzy ráno v pondělí 16. května uvidíme alespoň částečné zatmění Měsíce, který bude tou dobou zapadat nad jihozápadním obzorem. „Pondělní úkaz začne už ve 3:32 SELČ očima nepozorovatelným polostínovým zatměním. Zrakem si potemnění Měsíce všimneme až po 4. hodině, kdy se začne zdát, jako by byl Měsíc z levého okraje poněkud začazen černým kouřem,“ popisuje blížící se zatmění astrofyzik Petr Horálek z Fyzikálního ústavu Slezské univerzity v Opavě.

V té době najdeme našeho kosmického souputníka nízko nad jihozápadním obzorem a na opačné straně oblohy už bude pozvolna svítat. Podle Horálka bude potemnění postupně sílit a ve 4:28 SELČ začne částečné zatmění Měsíce. Měsíc ovšem bude klesat k obzoru a obloha začne výrazně světlat, takže barev v zemském stínu si už nepovšimneme. Nejvíce z úkazu na česko-slovenském území budou mít podle Horálka Západočeši, kterým zatemnělý úplněk zapadne za obzor jen krátce před začátkem úplného zatmění, které začíná v 5:29 SELČ.

Opravdu tmavé zatmění

Vědci předpokládají, že by se na vzhledu tohoto zatmění Měsíce mohl významně projevit prach ze silné erupce sopky Hunga Tonga z 15. ledna 2022 v jižním Pacifiku, a to zejména v době úplného zatmění. Jak vysvětluje Petr Horálek, náš kosmický souputník odráží během zatmění Měsíce při průchodu zemským stínem slabé sluneční záření procházející zemskou atmosférou a lámané směrem do vnitřku stínu. „Pokud je atmosféra zakalená nějakým prachem, na Měsíc dopadá slunečních paprsků mnohem méně a zatmění je výrazně tmavší,“ říká Horálek.

Během lednové erupce podmořské sopky u neobydlených ostrůvků Hunga Tonga a Hunga Haʻapai se dostalo do výšky kolem 40 kilometrů několik stovek tun sopečného popela. Ten stále cirkuluje vysoko v atmosféře zejména nad jižní polokoulí, kde jsou každý den pozorovatelné syté karmínové soumraky a rozbřesky způsobené rozptylem slunečního záření na vysoko cirkulujícím sopečném prachu.

Právě v jižní části zemského stínu se bude Měsíc pohybovat, což vědce vede k domněnce, že úkaz bude opravdu velmi tmavý. Naposledy se podobně významná událost odehrála v roce 1991, kdy vybuchla filipínská sopka Pinatubo. Následná zatmění Měsíce pak patřila k nejtmavším v novodobé historii.

ZDROJ: Astrofyzikální progresy z Opavy