14. května 2022 06:10

Krvavý úplněk přinese v pondělí ráno i zatmění Měsíce. Jak to bude s pozorováním v Česku?

Úplňky jsou samy o sobě výrazným jevem noční oblohy, ten květnový připadající na pondělí 16. května 2022 ale přinese ještě něco navíc. Půjde o superúplněk, při němž je Měsíc nejblíže Zemi, a jeví se tak zdánlivě větším než obvykle. Pozorovatelé nacházející se v západní Evropě, v Atlantiku a v pruhu od Kanady přes východ Spojených států až po Jižní Ameriku zároveň uvidí úplné zatmění Měsíce, při němž se náš souputník navíc zbarví do ruda.

Jakkoli to může vypadat děsivě, jevu zvaného krvavý Měsíc se nemusíme bát. Dochází k němu tak, že se Měsíc při úplném zatmění v důsledku konjunkce Slunce, Země a Měsíce na krátkou dobu zbarví jasně červeně, což je způsobeno přechodem zemského stínu přes povrch Měsíce.

Co uvidíme v Česku?

Zkrátka nepřijdeme ani v Česku nebo na Slovensku – brzy ráno v pondělí 16. května uvidíme alespoň částečné zatmění Měsíce, který bude tou dobou zapadat nad jihozápadním obzorem. „Pondělní úkaz začne už ve 3:32 SELČ očima nepozorovatelným polostínovým zatměním. Zrakem si potemnění Měsíce všimneme až po 4. hodině, kdy se začne zdát, jako by byl Měsíc z levého okraje poněkud začazen černým kouřem,“ popisuje blížící se zatmění astrofyzik Petr Horálek z Fyzikálního ústavu Slezské univerzity v Opavě.

V té době najdeme našeho kosmického souputníka nízko nad jihozápadním obzorem a na opačné straně oblohy už bude pozvolna svítat. Podle Horálka bude potemnění postupně sílit a ve 4:28 SELČ začne částečné zatmění Měsíce. Měsíc ovšem bude klesat k obzoru a obloha začne výrazně světlat, takže barev v zemském stínu si už nepovšimneme. Nejvíce z úkazu na česko-slovenském území budou mít podle Horálka Západočeši, kterým zatemnělý úplněk zapadne za obzor jen krátce před začátkem úplného zatmění, které začíná v 5:29 SELČ.

Opravdu tmavé zatmění

Vědci předpokládají, že by se na vzhledu tohoto zatmění Měsíce mohl významně projevit prach ze silné erupce sopky Hunga Tonga z 15. ledna 2022 v jižním Pacifiku, a to zejména v době úplného zatmění. Jak vysvětluje Petr Horálek, náš kosmický souputník odráží během zatmění Měsíce při průchodu zemským stínem slabé sluneční záření procházející zemskou atmosférou a lámané směrem do vnitřku stínu. „Pokud je atmosféra zakalená nějakým prachem, na Měsíc dopadá slunečních paprsků mnohem méně a zatmění je výrazně tmavší,“ říká Horálek.

Během lednové erupce podmořské sopky u neobydlených ostrůvků Hunga Tonga a Hunga Haʻapai se dostalo do výšky kolem 40 kilometrů několik stovek tun sopečného popela. Ten stále cirkuluje vysoko v atmosféře zejména nad jižní polokoulí, kde jsou každý den pozorovatelné syté karmínové soumraky a rozbřesky způsobené rozptylem slunečního záření na vysoko cirkulujícím sopečném prachu.

Právě v jižní části zemského stínu se bude Měsíc pohybovat, což vědce vede k domněnce, že úkaz bude opravdu velmi tmavý. Naposledy se podobně významná událost odehrála v roce 1991, kdy vybuchla filipínská sopka Pinatubo. Následná zatmění Měsíce pak patřila k nejtmavším v novodobé historii.

ZDROJ: Astrofyzikální progresy z Opavy

Miroslav Honsů

redaktor FTV Prima

Všechny články autora

Populární filmy na Prima Zoom

Posedlost sluncem

Dokumentární / Cestopisný / Historický / Kulturní a společenský