Jediná kočka, která letěla do vesmíru, se stala celebritou. Brzy ji však potkal krutý konec
První psí astronautku, Lajku, si pamatuje každý – i ten, koho vesmírné cesty nijak zvlášť nezajímají. A přitom jen málokdo tuší, že v roce 1963 hranici vesmíru překročila také kočka. A co víc, na rozdíl od Lajky svou cestu i přežila.
Lajka je sice nejznámějším zvířetem, které opustilo rodnou planetu a odcestovalo do vesmíru, rozhodně ale ne prvním (to byly ovocné mušky) a rozhodně ani posledním. Zvířata naopak hrála na počátku dobývání vesmíru klíčovou roli a přesný počet těch, která kdy opustila Zemi, nejde jednoduše určit, protože šlo o stovky, možná tisíce pokusů, často tajných.
Sověti vyslali mezi lety 1950 a 1960 víc než 50 psů, USA a SSSR dohromady vypustili rakety se zhruba 30 opicemi, ve velkém se do vesmíru posílaly (a stále vysílají) myši, krysy, ještěrky, ryby… dokonce tam byly i dvě želvy. Za celých 78 let historie kosmických letů ale byla za hranicí vesmíru jen jedna jediná kočka – Félicette.
Z toulavé kočky astronautkou
Tohle jméno dostala ovšem až po svém úspěšném letu. Před ním žádné neměla, aby si k ní vědci nevytvořili citovou vazbu. Kuriózní je, že šlo původně o kočku, která se potloukala pařížskými ulicemi. Spolu s dalšími 13 pouličními kočkami ji na počátku 60. let minulého století odchytili zaměstnanci francouzské agentury CERMA. O vyslání kočky do vesmíru francouzští odborníci stáli proto, že kočky tehdy byly běžným modelem v neurofyziologii… a také proto, že se daly velice snadno sehnat.
Čtěte také: Co kdybychom přistáli na nejbližší exoplanetě? Přesídlení lidstva by mohlo dopadnout hororově
Všechny kočičí kandidátky musely absolvovat náročný výcvik, aby si zvykly na podmínky ve vesmíru. Bylo třeba, aby dobře snášely uzavření do malých prostor, opakované vystavování hluku, vibracím a vysokému přetížení. Ve speciální centrifuze zažívaly zrychlení až 9,5 G, tedy víc, než astronauti Apolla při startu k Měsíci. Přetížení mělo simulovat účinky startu rakety a návratu do atmosféry.
Kromě toho kočky podstoupily i chirurgický zákrok, během kterého jim vědci do lebky implantovali elektrody. Ty měly během letu snímat mozkovou aktivitu. Další senzory sledovaly dech, tep a další životní funkce.
Šťastný návrat, nešťastný konec
Z původních čtrnácti koček výcvik zvládlo jen šest a z nich pak odborníci vybrali nejlepší kandidátku. Raketa Véronique s Félicette na palubě odstartovala 18. října 1963 v 8:09 ráno z francouzské základny v Hammaguiru, která se nacházela v pouštním regionu na severozápadě Alžírska. Přetížení bylo obrovské, raketa se do výšky 157 kilometrů dostala během několika desítek sekund.
Kočka se nacházela v kapsli připevněné na vrcholu rakety, pevně přikurtovaná v těsné kabině, obklopená elektronikou. Její tělo během letu průběžně dostávalo slabé elektrické impulzy, které měly pomáhat snímat její neurologickou aktivitu. Samotný let trval několik minut, poté kapsle s kočičí astronautkou začala padat dolů. Padákový systém se aktivoval ve správné výšce a Félicette přistála v poušti, relativně blízko místa startu. Chvíli musela vydržet připoutaná hlavou dolů, než ji záchranný tým vyzvedl.
Z kočky se nakrátko stala celebrita a francouzská média jí původně přezdívala Félix, než se někdo ozval, že jde o samičku. Tak se jí začalo říkat Félicette. Přežití letu a sláva jí nicméně nepřinesly šťastný konec. Pouhé dva měsíce po návratu na Zemi ji vědci utratili, aby mohli prozkoumat její tělo a zjistit, jestli na ní let nezanechal skryté fyziologické následky. Výsledky pitvy ale bohužel nepřinesly nic zásadního.
Zdroj: The Guardian, Starwalk, SkyNightMagazine.
Video, které jste mohli minout: Katy Perry a snoubenka Jeffa Bezose se na skok podívaly do vesmíru
Nenechte si ujít novinky Prima Zoom!
Odesláním formuláře souhlasíte s podmínkami zpracování osobních údajů
