Je celý vesmír plný prastarých civilizací? Podle nové teorie možná ano

Mimozemšťané ze hry Mass Efect Zdroj: Bioware

Mladý vesmír byl podle nové studie milionkrát vhodnější k životu než ten současný.

Harvardský astronom Avi Loeb přišel s novou hypotézou: když byl vesmír starý pouhých 15 milionů let, panovaly v něm podmínky zcela ideální pro vznik života. Dokonce byly mnohem lepší než je stav, za kterého vznikl život na Zemi…

Vesmír byl před 13,8 miliardami let mnohem teplejším místem, než je ten dnešní. Jeho průměrná teplota se pohybovala kolem 0–30 stupňů Celsia, takže na planetách s pevným povrchem mohla existovat voda v kapalném skupenství. A ta, jak víme, je ideálním médiem, kde život může vznikat. Život tak mohl vznikat dokonce i na planetách typu Pluto – které jsou od Slunce tak vzdálené, že na ně dopadá už jen minimum tepla. Jediný problém spočívá v tom, že zatím nemáme žádné důkazy o tom, že by v té době takové planety s pevným povrchem existovaly.

Podle Loebovy studie otištěné na webu Cornellovy univerzity byla tehdy šance, že život vznikne, asi milionkrát větší, než je v dnešním stavu vesmíru. Život tehdy mohl vznikat prakticky všude. Doposud astrofyzikové tvrdili, že mladý vesmír byl pro život velmi nehostinné místo – nová studie však tento pohled radikálně mění.

Avi Loeb se ve své práci vyrovnává rovnou i s případnými námitkami. Vzniku života totiž bránila celá řada dalších „drobností“ – například hmota byla v té době asi milionkrát hustější než dnes. O tom, zda nějaké formy života mohly vzniknout už tehdy, se můžeme jen dohadovat a spekulovat. Jak ale víme, jednou ze základních vlastností života je přizpůsobovat se všemu, co se namane. Rozhodně by však tvorové schopní existovat v takových ekosystémech byli radikálně odlišní od čehokoliv, co si dokážeme představit.

Život před životem

Představy o prastarém životě založeném na zcela jiných principech jsou součástí vědecko-fantastické literatury už od jejího vzniku. Sci-fi jsou plné prastarých zapomenutých civilizací, které se nebyly schopné přizpůsobit změnám vesmíru a zanikly, anebo přežívají jejich poslední ostrůvky.

Pokud by se ukázalo, že Loebova hypotéza je pravdivá, mohlo by to pro astronomy znamenat docela přelom. Znamenalo by to, že mohou po stopách života pátrat i v místech, kam doposud své teleskopy nezamířili…