Proč nejčastěji umírají celé civilizace? Vědci mají odpověď!

Dlouhodobé sucho v období let 1250 až 1100 před naším letopočtem přispělo k zániku vyspělých civilizací té doby. Vznikl tak prostor pro vznik následných říší, včetně izraelského království. Tvrdí to izraelští a němečtí archeologové, kteří se na zánik faraónského Egypta, mykénského Řecka a Kréty, Ugaritu v Sýrii a městských států v Kanaánu podívali z hlediska tehdejších klimatických změn.

Vědci k tomuto zjištění došli po tříletém studiu, o němž tento týden informovali v odborném časopise telavivské univerzity Journal of the Institute of Archaeology.

Autoři tvrdí, že na konci doby bronzové panovalo dlouhé období sucha, které vyvolalo mezi národy východního Středomoří hlad a masovou migraci. Došli k tomu výzkumem vrstev sedimentů uložených pod Galilejským jezerem. Vyzvedli z jeho dna osmnáctimetrové pruhy horniny a z usazenin pak vypreparovali zkamenělá zrníčka pylu.

Odpovědi v pylu

"Pyl patří k nejtrvanlivějším organickým materiálům v přírodě," řekla Dafna Langgutová, jejíž specializací je právě výzkum pylu. "Pyl do jezera navál vítr. Usadil se na dně jezera a v podvodních sedimentech. Každý rok přibyla další vrstva, čímž se vytvořilo prostředí bez kyslíku, v němž se pylová zrna uchovala. My z nich dnes dokážeme vyčíst, jaká vegetace byla v okolí jezera a v jakých klimatických podmínkách rostla."

Historie

Znáte staré civilizace? Velký archeologický kvíz

S pomocí metody radioaktivního izotopu uhlíku se zjistilo, že mezi lety 1250 až 1100 před naším letopočtem oblast zasáhlo několik období velkého sucha. K podobným výsledkům se došlo při zkoumání sedimentů odebraných ze západního břehu Mrtvého moře.

Sucha, která se nedají přežít

Profesor Israel Finkelstein z telavivské univerzity, který se na výzkumu podílel, řekl, že ve srovnání s podobnými studiemi se v tomto případě pracovalo se vzorky sedimentů pocházejících z období jdoucích rychle za sebou – zhruba po 40 letech. Normálně se v tak daleké minulosti vzorky při výzkumu většinou řadí za sebou po stovce let. Finkelstein řekl, že období mimořádného sucha trvalo 150 let a že při použití běžné metodologie by mohlo snadno uniknout.

Pro teorii zachycenou v nové studii svědčí i fakta známá o říších z konce doby bronzové – mnohá města ve východním Středomoří tehdy zničily požáry. Mimořádné sucho a hlad zachycují i některé dokumenty z té doby – ví se například, že následky sucha postihly říši Chetitů v Anatolii nebo Afek v dnešním severním Izraeli.

Historie

Nejstarší pivo světa chutnalo jako bláto. A vytvořilo civilizaci

Kromě dlouhodobého sucha oblast postihlo také několik období chladu, která zničila úrodu. Velký počet lidí se tehdy dal do pohybu a stěhoval se za plodinami jižně od těchto oblastí. Vznikly tak podmínky pro vznik budoucího izraelského království a dalších politických celků.

ČTK