Lžička hmoty z neutronové hvězdy váží jako Mount Everest. Na Zemi by měla děsivé účinky

Začněme tím, že i kdybychom si pro lžičku hmoty neutronové hvězdy doletěli k té, která je k Zemi nejblíž (tedy objektu jménem Calvera), cestovali bychom nejrychlejší lodí, kterou dnes máme, zhruba 11 milionů let. Její teplota kolem milionu stupňů Celsia by vypařila vše, co by se k hvězdě dokázalo probojovat přes elektromagnetické pole asi deset milionkrát silnější, než máme na Zemi. O konečnou zkázu by se nakonec postarala nesmírná gravitační síla.

Přečtěte si také: Astronomové objevili neutronovou hvězdu, která se chová jako obří zahradní rozstřikovač

Řekněme ale, že by se i tak nějakým zázrakem povedlo jednu čajovou lžičku hmoty z neutronové hvězdy Calvera nabrat a dovézt zpět na naši planetu. Jaké by to mělo následky?

Lžička těžká jako Mount Everest

Nejprve jedno srovnání. Pokud byste si nabrali lžičku hmoty z našeho Slunce, vážila by asi dva kilogramy. Stejné množství neutronové hvězdy je ale tak hmotné a husté, že by vážilo víc než miliardu tun – zhruba totéž co Mount Everest.

Je to kvůli tomu, že neutronové hvězdy jsou vlastně pozůstatky skutečně masivních hvězd zhruba 10krát větších než Slunce. Těmto hvězdám došlo palivo, zhroutily se, vybuchly jako supernova a pak se zhroutily ještě víc. Jejich elektrony se pod nastalým nesmírným tlakem vmáčkly do jader atomů a protony v jádrech se tím změnily na neutrony.

Proti gravitaci pak v momentě, kdy jsou ve hvězdě už jen neutrony, působí unikátní vlastnost těchto částic. Ta se dá zjednodušeně a s trochou nadsázky popsat jako nechuť neutronu sdílet stejný prostor s jiným neutronem a projevuje se v tomto případě jako protitlak vůči gravitaci. Výsledkem je, že se hvězda zdánlivě smrskne (neutronové hvězdy jsou opravdu malé, jejich průměr mnohdy činí jen nízké desítky kilometrů), obsahuje ale nesmírné množství stlačené hmoty.

Ničivý výbuch

Posuňme se ale dál. Pokud by se lžička hmoty z neutronové hvězdy skutečně ocitla na Zemi, byl by fakt, že ji nikdo nedokáže uzvednout, asi ten nejmenší problém. Pravda, takhle malé množství byť extrémně hutné hmoty by nemělo dost síly na to, aby ovlivnilo příliv a odliv, natož naši oběžnou dráhu. Hmotnostní efekt by byl zhruba stejný, jako bychom přidali na planetu další velehoru.

Mohlo by vás zajímat: Astronaut Svoboda se připravuje do vesmíru. Prozradil, kdy zahájí misi a jaký bude výcvik

Jenže neutrony drží na uzdě skutečně jen nesmírná gravitační síla neutronové hvězdy, a ta by v množství odpovídajícímu jediné lžičce nepůsobila. Výsledkem by byl podobný efekt, jako když zatřepete plechovkou od piva a pak ji rychle otevřete. Místo pěny by se téměř najednou uvolnilo tolik energie, kolik vyprodukuje naše Slunce, a všechno živé na planetě by zahynulo v brutální explozi.

Zdroj: Štefánikova hvězdárna, Astronomy.com, NASA

Video, které jste mohli minout: Fascinující video ukazuje vznik Slunce. Pilíře stvoření nám mohou nadělit další