29. září 2021 07:10
Adam Vala

Čína chce postavit kilometrovou vesmírnou loď. Jak na to reagoval odborník NASA?

Bývalý technolog NASA se vyjádřil k prohlášení, že Čína hodlá vybudovat kilometrovou, či dokonce větší vesmírnou loď.

Vědecko-fantastické příběhy už desítky let operují s myšlenkou, že lidstvo vybuduje masivní vesmírné koráby a bude jimi křižovat vesmír. Pro mnohé je to nepochybně romantická představa, i když se neobejde bez značných rizik. Z praktického hlediska se ovšem nezdá, že by se v dohledné době podobné vize naplnily. Anebo možná ano, budeme-li brát vážně zájem Čínské národní nadace pro přírodní vědy, která se rozhodla financovat výzkum velkých vesmírných plavidel přesahujících vzdálenost jednoho kilometru.

Navrhovaný projekt je součástí širší výzvy k předkládání návrhů pro zmiňovanou nadaci. Ta je řízena čínským ministerstvem vědy a techniky a osnova výzkumu již byla zveřejněna na jeho oficiálních internetových stránkách. Vesmírná plavidla popisuje jako hlavní strategická kosmická zařízení pro budoucí využití vesmírných zdrojů, zkoumání tajemství vesmíru a dlouhodobý život na oběžné dráze Země. Nadace nadále požaduje, aby vědci prováděli výzkum nových lehkých konstrukčních metod, které by mohly redukovat množství stavebního materiálu. Musí se totiž stále počítat s tím, že plavidlo by nebylo konstruováno na Zemi, nýbrž ve vesmíru, a i to bude potenciálně obrovská technologicko-finanční zátěž. Ještě před tím ale musí být zhotoven proveditelný plán, který bude nadace dotovat 15 miliony juanů (přibližně 50 milionů korun) po dobu 5 let.

Proveditelné sci-fi

Projekt sice může znít jako v úvodu popisované sci-fi, nejeví se však jako zcela nereálný. Čínský plán komentoval bývalý hlavní technolog NASA Mason Peck, který tvrdí, že jde spíše o výzvu techniky, nikoli fundamentální vědy. „Myslím, že je to zcela proveditelné. Problémy, které tu jsou, bych nepopsal jako nepřekonatelné překážky, ale spíše jako problémy celkového rozsahu projektu,“ řekl Peck, nyní profesor leteckého inženýrství na Cornellově univerzitě v rozhovoru pro Live Science. Stále je tu však finanční rozměr, který Peck označuje za největší problém a poukazuje přitom zejména na vynášení materiálu ke stavbě do vesmíru. Jen pro kontext, Mezinárodní vesmírná stanice, která dosahuje v nejširším bodě pouhých 110 metrů, měla rozpočet přesahující 100 miliard dolarů. Čili stavba něčeho desetkrát většího by logicky zatížila i nejštědřejší státní rozpočet.

Podle Pecka proto bude hodně záležet na tom, co přesně chtějí Číňané postavit. Opět si za příklad bere ISS, která je podle jeho slov poměrně těžká a plná nejrůznějších zařízení. Zároveň je určena pro pobyt lidí, což celkovou hmotnost ještě zvyšuje a konstrukčně se nejedná o nic jednoduchého. Pokud by však chtěla Čína postavit něco sice mnohem delšího, ale lehkého, pak je to podle Pecka úplně jiný příběh. Ani on se ale v rozhovoru nedokázal ubránit možná až příliš vzdáleným představám a předkládal myšlenku možnosti 3D tisku na oběžné dráze, případně stavbu lodi ze surovin získaných na Měsíci.

Velké problémy velkých lodí

S vidinou tak velkých lodí je ale důležité mluvit také o případných problémech, na které by mohly narazit. Kdykoliv bude kosmická loď manévrovat nebo se spojovat s jinými plavidly, pohyb jí bude předávat velké množství energie. Ta může způsobovat vibrace, a dokonce ohýbání některých částí, což by šlo vyřešit tlumiči nárazů nebo aktivním řízením. To by však na konstruktéry kladlo ještě větší nároky a vše by muselo být v souladu se studiemi chování tak velkého objektu v různých výškách z pohledu Země. A pak je tu pochopitelně radiace, se kterou by se museli vědci vypořádat, pokud by chtěli, aby v lodi dlouhodobě pobývali lidé.

To všechno by ještě vyžadovalo obrovské náklady na údržbu, a ty už v kombinaci s nákladnou stavbou nemusí být v souladu s tím, nakolik by tak velká loď mohla být lidstvu (nebo jen Číně) užitečná. Mezi možnosti patří vesmírná výrobní zařízení, která využívají mikrogravitaci a dostatek slunečního záření k výrobě hodnotných výrobků, jako jsou polovodiče nebo optická zařízení. Využít by takto velkou strukturu šlo i pro dlouhodobý pobyt mimo Zemi, ale v obou případech je nutné počítat se stabilním přísunem peněz pro uchovávání věcí v bezvadném stavu. Stále ale platí, že jen ISS stojí na údržbě přibližně 3 miliardy dolarů ročně, čímž se z vidiny prvního velkého vesmírného korábu alespoň prozatím stává jen pěkný sen.

Adam Vala

Populární filmy na Prima Zoom