Vědci popsali nezvyklé chování obřích černých děr, připomíná škytavku

K lidské škytavce připodobnili vědci nezvyklé chování supermasivní černé díry v srdci vzdálené galaxie. Zjistili, že vesmírné „škytání“ způsobuje menší černá díra, která opakovaně proráží plynný disk mnohem větší černé díry, kolem které obíhá. Výsledky výzkumu, na němž se mimo jiné podíleli také odborníci z Akademie věd ČR, Masarykovy univerzity v Brně a Univerzity Karlovy, byly zveřejněny 24. března 2024 v odborném časopise Science Advances. Na princip galaktické „škytavky“ se můžete podívat tady:

Přečtěte si také: Nová největší černá díra by pohltila 30 miliard Sluncí. Za ultramasivním objevem stojí jednoduchá metoda

Astronomové nejprve zaznamenali, že dříve klidná černá díra, která se nachází ve středu galaxie vzdálené asi 800 milionů světelných let, náhle vzplanula. Po dobu přibližně čtyř měsíců jednou za 8,5 dne vypouštěla chuchvalce plynu, než se opět ustálila do normálního, klidného stavu. Jde o dosud nezaznamenané chování.

Čeští vědci na stopě hvězdné anomálie

Když vědci z Massachusettského technologického institutu ve Spojených státech (MIT) hledali vysvětlení pozorovaného jevu, narazili na nedávnou práci týmu z Česka pod vedením Petry Sukové z Akademie věd. Čeští astrofyzici nezávisle na pozorování přišli s modelem, ve kterém centrální supermasivní černou díru galaxie obíhá druhá, menší. „Tato menší černá díra se pohybuje na dráze skloněné pod určitým úhlem vůči akrečnímu disku svého většího společníka, opakovaně jím prochází a narušuje ho,“ popsala Suková.

Český tým pak porovnával výsledky numerických simulací s pozorovanými daty. Jeho zjištění podpořila teorii, že pozorované poklesy rentgenové intenzity byly pravděpodobně stopou druhé, menší černé díry, která obíhá kolem centrální supermasivní černé díry a pravidelně proráží její disk.

„Na základě podrobnějších výpočtů jsme zjistili, že k tomu, aby vyvržené shluky plynu byly dostatečně velké a způsobily pozorovanou absorpci, musí mít menší černá díra hmotnost alespoň 100 hmotností Slunce,“ uvedl astrofyzik Michal Zajaček z Masarykovy univerzity.

Mohlo by vás také zajímat: Na Zemi dopadlo intenzivní záření zřejmě z jiné galaxie. Vědci nedokážou jev vysvětlit

Výsledky spolupráce obohacují tradiční představu o akrečních discích černých děr. Vědci dosud předpokládali, že jde o relativně uhlazené plynné útvary, které rotují kolem centrální superhmotné černé díry. Nové výsledky naznačují, že akreční disky mohou mít mnohem rozmanitější strukturu a mohou se vzájemně ovlivňovat s hvězdami i dalšími černými dírami, které se s akrečním diskem srážejí.

Zdroj: ČTK, Science Advances

Mohli jste minout: Existuje opak černé díry?