Stane se Armageddon skutečností? Před asteroidem nás má ochránit jaderný výbuch, celé to ale funguje jinak

V Sandia National Laboratories, kde se vědci starají o bezpečnost jaderného arzenálu Spojených států, provedli fyzici sérii experimentů, které modelovaly dopady jaderného výbuchu na blízký asteroid. Výsledky ukázaly, že záření vyvolané výbuchem bomby dokáže odpařit část povrchu asteroidu a vytvořit tím obrovský mrak rozpínajícího se plynu, který asteroid posune na jinou dráhu. Tento proces probíhá díky Newtonovu třetímu zákonu – odpařený materiál vyletí jedním směrem a asteroid se pohne opačným. Nathan Moore, který vedl tento výzkum, přirovnal pro The Guardian efekt k přeměně asteroidu na raketu: „Odpařený materiál funguje jako tryska, která asteroid tlačí jiným směrem.“

Hrozby z vesmíru a možnosti ochrany

I když jsou dopady velkých asteroidů na povrch naší planety vzácné, statisticky se jim nelze vyhnout a pro život na Zemi mohou mít katastrofální následky. Příkladem je známá událost, během které se před 66 miliony lety srazil se Zemí obrovský asteroid o průměru asi 10 kilometrů a mimo jiné ukončil éru dinosaurů. I mnohem menší asteroidy však mohou způsobit velké škody, jak dokazuje případ z roku 2013, kdy meteorit o průměru pouhých 18 metrů explodoval nad Čeljabinskem v Rusku a zranil přes 1200 lidí.

Čtěte také: Náraz obřího asteroidu navždy změnil tvář Země. Podívejte se na rekonstrukci drtivého dopadu

S rostoucím povědomím o těchto hrozbách proto pracují vědci na metodách, jak ochránit Zemi před vesmírnými tělesy. Například v roce 2022 NASA úspěšně navedla svou sondu DART k asteroidu Dimorphos a dokázala, že kinetický náraz může asteroid odklonit. Ovšem pouze za předpokladu, že se provede s dostatečným časovým předstihem. Pro větší asteroidy a zejména v situacích, kdy varování přijde na poslední chvíli, je jaderná alternativa považována za nejefektivnější. Nejde o to asteroid zcela zničit, ale spíše část jeho povrchu nechat vypařit a tím změnit jeho trajektorii.

Experimentální přístup a výsledky

Tým Nathana Moora během svého výzkumu provedl experiment, v rámci něhož vystavil simulované části asteroidu intenzivnímu rentgenovému záření, které napodobuje účinky jaderného výbuchu. Tyto pulzy zničily podpěry držící materiál falešného asteroidu na místě, poté skutečně došlo k odpaření části povrchu a vzniku expandujícího plynu, který materiál odhodil vysokou rychlostí. Podle vědců by tato metoda měla fungovat u asteroidů o průměru až 4 kilometry, ale s dostatečným předstihem by mohla být použitelná i pro větší objekty. Výsledky experimentu, publikované v prestižním časopise Nature Physics, ukázaly, že simulované části asteroidu byly urychleny na rychlost až 320 km/h.

Co nás čeká dál?

I když jsou jaderné exploze slibnou metodou ochrany, vědci upozorňují na potřebu dalších výzkumů. Profesor Colin Snodgrass z Edinburské univerzity, který se podílí na projektu NASA DART, zdůrazňuje důležitost pochopení, jak výsledky experimentů aplikovat na reálné, velké asteroidy. Připomíná, že mise Hera Evropské kosmické agentury, plánovaná na říjen 2024, bude analyzovat důsledky nárazu sondy DART do asteroidu Dimorphos a poskytne cenné poznatky pro budoucí strategie.

Na druhé straně, profesor Gareth Collins z Imperial College vyjádřil sice nadšení nad výsledky experimentu, ale stále preferuje kinetické metody. Přiznává však, že v případě velkého asteroidu a nedostatku času může být jaderný výbuch jedinou možností. Výzkum v této oblasti však stále pokračuje a vědci se snaží najít co nejúčinnější způsoby, jak Zemi ochránit před hrozbami z vesmíru. Možná jednou právě jaderné výbuchy zajistí, že naše planeta přežije další střet s nevyzpytatelným kosmickým tělesem, jen to zkrátka nebude vypadat jako ve filmu Armageddon.

Zdroj: The Guardian, Nature Physics

Video, které jste mohli minout: Průlom v objevování vesmíru. Na Zemi přistála schránka se vzorky z nebezpečného asteroidu