Dinosauři umírali v zimě, dušeni sírou a popelem. Podívejte se na náraz asteroidu

Náraz obřího asteroidu navždy změnil tvář Země. Podívejte se na rekonstrukci drtivého dopadu

Dinosauří apokalypsa (2) – Zánik dinosaurů

Náš svět dost možná nezažil tak děsivou katastrofu jako před 66 miliony lety, právě díky ní se však paradoxně mohlo vyvinout lidstvo. Nešlo přitom o důsledek životního prostředí, bezprostřední hrozba přišla zvenčí.

Asteroid, zpětně podle místa dopadu pojmenován Chicxulub, se honosil rozměrem 10-15 km. V dráze jeho letu se ocitla jistá hustě obydlená planeta, jejíž život se měl navždy změnit. Rychlost letu Chicxulubu byla enormní. „Přilétá tak rychle, že by ani nebyl vidět při průletu atmosférou. Prostě by přiletěl a hned narazil,“ vysvětluje geofyzik Sean Gulick v pořadu Dinosauří apokalypsa na Prima ZOOM.

Pád asteroidu Chicxulub byl pro dinosaury začátkem konce

8 Zobrazit galerii

8 Zobrazit galerii

Náraz asteroidu Zdroj: iStock

Náraz asteroidu Zdroj: ČTK / Profimedia.cz

Pád asteroidu Chicxulub byl pro dinosaury začátkem konce Zdroj: ČTK / Profimedia.cz

Asteroid Chicxulub při dopadu Zdroj: ČTK / Profimedia.cz

Pád asteroidu Chicxulub Zdroj: ČTK / Profimedia.cz

Asteroid u Země Zdroj: iStock

3D zobrazení asteroidu Bennu Zdroj: ČTK / Profimedia.cz

Náraz asteroidu Zdroj: iStock

Náraz asteroidu Zdroj: ČTK / Profimedia.cz

Pád asteroidu Chicxulub byl pro dinosaury začátkem konce Zdroj: ČTK / Profimedia.cz

Asteroid Chicxulub při dopadu Zdroj: ČTK / Profimedia.cz

Pád asteroidu Chicxulub Zdroj: ČTK / Profimedia.cz

Asteroid u Země Zdroj: iStock

3D zobrazení asteroidu Bennu Zdroj: ČTK / Profimedia.cz

Čtěte také: Ohromující objev z pravěku: Malí chlapci zřejmě narazili na „svatý grál“ dinosaurů, jásá vědec

Dlouhá zima

Přílet Chicxulubu je rychlý, důsledky jeho přistání v oblasti dnešního Yucatánu nikoli. Náraz asteroidu měl sílu 10 miliard atomových bomb. Do atmosféry bylo vyvrženo 325 miliard tun síry a prachu. Další síra se začala uvolňovat z následných lesních požárů. Kromě toho náraz probudil po celém světě sopečnou činnost. Oblohu pokryl neprostupný obal síry, popela i sazí a ochladil globální klima o 15 stupňů Celsia.

Povrch planety neviděl Slunce zhruba 5 let, což zcela stačilo na to, aby rostliny ztratily schopnost fotosyntézy. Ekosystém se zhroutil a vyhynulo 75 % živočišných druhů na celé planetě. Když se prach konečně rozptýlil a usadil a planetu opět začalo ozařovat Slunce, mohla se příroda začít vracet do rovnováhy. To jí trvalo zhruba 40 let a nic už se nevyvíjelo stejně. Začala zcela jiná distribuce jednotlivých druhů, která vyústila k podobě planety Země tak, jak ji známe dnes.

Zdroje: New Scientist/Nature