Sedm vědeckých důkazů, že bohatství dělá z člověka grázla

Strýček Skrblík

Jen málo lidí netouží po tom být bohatý. Platilo to v minulosti, platí to dnes a s nejvyšší pravděpodobností to bude platit, dokud bude člověk člověkem.

Bohatství je bezva. Člověku přináší svobodu, možnosti, jistoty pro sebe i pro jeho potomky. Ale překvapivé množství vědeckých studií také upozornilo na to, že bohatství člověka mění – a většinou výrazně k horšímu…

1) Bohatství krade empatii

Celá řada psychologických studií ukázala, že s rostoucím bohatstvím ubývá empatie a soucitu. Například práce zveřejněná v odborném časopise Psychological Science prokázala, že lidé s nižším ekonomickým statusem jsou lepší ve čtení výrazů ve tvářích ostatních. A to je jedním z nejdůležitějších faktorů spojených s empatií.

Čím to? Podle psychologů je to tím, že chudí lidé potřebují emoce ke svému životu mnohem častěji. Téměř neustále jsou ohrožováni mnoha problémy a sociálními riziky a krizemi. A jedním z mála způsobů, jak jim mohou čelit, je právě čtení emocí… Chudí tak prokazují výrazně větší emocionální inteligenci.

2) I falešné peníze z vás dělají syčáka

Kdo je bohatý? Podle Američanů je hranicí bohatství příjem kolem 90 000 korun měsíčně.

Na pokusu se hrou Monopoly (asi znáte její českou obdobu Dostihy a sázky) se zase podle vědců z Berkeley ukázalo, že i vlastnictví herních peněz způsobuje podobné změny chování. Když jeden z hráčů dostal do začátku větší startovní kapitál, choval se pak nadprůměrně často více herně agresivně, hrál hlasitěji a dokonce dost často ponižoval hráče s menší hotovostí.

3) Bohatství způsobuje bezohlednost

Doktorandi z Berkeley studovali také chování majitelů luxusních značek automobilů. V San Francisku, kde výzkum probíhal, platí (stejně jako v ČR), že auto by mělo před přechodem zastavit, aby mohli chodci přejít. Řidiči luxusních vozů to udělali čtyřikrát méně často než majitelé levnějších značek aut!

Stejná studie naznačila, že majitelé drahých aut se chovají méně eticky i během předjíždění. Na Harvardu zase sociologové zjistili, že stačí jen na peníze pomyslet – a už se chováte neeticky.

4) Stačí myslet na peníze – a už se chováte hůř

Při testech s primingem, kdy se pokusným osobám podstrkovala slova a pojmy spojené s penězi, se tyto osoby zachovaly hůř než ti, kdo primingem neprošli…

5) Bohatství vede k závislosti

Přestože samotné vlastnictví peněz k závislosti na drogách nebo alkoholu nevede, bohatství způsobuje větší sklony k závislosti. Ukázalo se to nejvíc na dětech. Potomci bohatších sociálních vrstev projevují výrazně větší sklony k těmto problémům – především proto, že je pro ně snadnější obstarat si tyto substance.

Platí to však také u dospělých, tedy alespoň ve Spojených státech, kde tyto výzkumy probíhaly. Tam konzumuje alkohol majetnější část společnosti o 27 procent víc než ta chudá část.

6) Bohaté děti mají problém

Děti, které vyrůstají v bohatších rodinách, mívají více problémů s pozorností, naopak u nich je vyšší riziko úzkosti, deprese, poruch příjmů potravy a také drobných krádeží.

Proč? Podle psychologa S. Luthara je v majetnějších rodinách na děti vyvíjen větší tlak – a to ve více činnostech současně. To vede k větší úzkosti, která je zase nejčastější příčinnou stresu. A děti pak hledají cesty, jak se s ním vypořádat: jednou z nich je právě únik pomocí závislostí…

7) Bohatí jsou osamělí

Další častým problémem v bohatých rodinách je izolace. Kvůli potřebě věnovat se kariéře vyrůstají takové děti častěji bez rodičů – nahrazují jim je kroužky, učitelé a jiné vztahy; o rodiče v tradiční podobě však děti prakticky přicházejí, tvrdí Luthar v knize Culture of Affluence.

Druhá strana mince

A ještě jednu objektivní nevýhodu bohatství má. Podle studie zveřejněné v odborném časopise Scientific American chudí velmi často považují bohaté z principu za zlé. Pokud bychom se řídili podle výše uvedených zjištění, asi bychom jim to neměli vyčítat. Problém je v tom, že podle této studie, zveřejněné vědci z University of Pennsylvania, chudší vrstvy nepřiměřeně často pokládají za podvodem získané jakékoliv finanční prostředky – což samozřejmě není v souladu s realitou…