Proč vlastně musíme spát? Záhada vyřešena!

Ve spánku jsme sice bezbranní vůči vnějšímu nebezpečí, nicméně není možné přežít bez pravidelného dočasného "vypnutí" mozku. Studie u člověka ukázaly, že odpočinek slouží kromě jiného k upevnění paměti a zlepšení učení, je zde však ještě něco důležitějšího pro naše fungování, co je primární a nezbytné jako jídlo nebo pití, píše italský deník Corriere della Sera.

Autoři výzkumu zveřejněného na stránkách časopisu Science vysvětlují, že zřejmě hlavním cílem spánku je umožnit mozku "očistu", aby mohl eliminovat "odpad" produkovaný mozkovými buňkami. Jinak řečeno, některé neurologické choroby mohou záviset právě na nedostatku "odplavování" proteinových toxinů během noci.

Při experimentech vědci sledovali aktivitu mozku myší, které byly v bdělém stavu, i myší, které spaly. Soustřeďovali se především na takzvaný glymfatický systém, který plní funkci očisty nervového systému a odvádí "metabolický odpad" z mozku. Ten, byť je jedním z nejdůležitějších orgánů těla, nemá lymfatický systém, který v těle slouží k odbourávání odpadu.

Mohou za to neurony

"Uvědomili jsme si, že glymfatický systém je desetkrát aktivnější, když myši spí," vysvětluje hlavní autorka studie a ředitelka Laboratoře pro studium gliálních chorob Rochesterské univerzity Maiken Nedergaardová. "Některé mozkové buňky, zřejmě gliální, které slouží k udržení životnosti neuronů, se během spánku zmenšují. Prostor mezi těmito buňkami se zvětšuje o 60 procent, a to umožňuje přísun většího množství tekutin, které pomáhají odvádět toxické látky a odpad," vysvětluje.

Pro neurony to je životně důležitá funkce, ale zřejmě není možná v době, kdy mozek bdí. "Zdá se, že pro pumpování tekutin do mozku a k jeho čištění je zapotřebí mnoho energie, a to je zjevně neslučitelné s normálními poznávacími aktivitami. Tyto dvě činnosti nemohou být prováděny zároveň: jakoby si mozek musel vybrat mezi dvěma možnostmi," uvádí expertka a dodává, že potvrdit tyto výsledky u člověka bude poměrně snadné, půjde jen o to realizovat studie magnetické rezonance u dobrovolníků ve spánku a v bdělém stavu.

Přínos tohoto výzkumu bude významný, protože snížená schopnost očisty mozku způsobená nedostatečným spánkem může přispívat ke vzniku neurologických chorob charakterizovaných nekontrolovatelným zvyšováním množství metabolického odpadu. Při některých chorobách, jako je Alzheimer nebo Parkinson, je produkováno mnoho toxinů, a když mechanismy očisty mozku nefungují dobře, může se stav nemocného nadále zhoršovat. Dosud to jsou jen předpoklady, které však otevírají nové směry výzkumu.

Odpočinek po bombardování

Užitečnost odpočinku pro mozek potvrzuje i studie švédského Královského technologického institutu. Odpočívající mozek podle ní odvádí důležitou práci, protože uchovává data, která považuje za nezbytná, a odstraňuje to, co mu není k prospěchu. Problém tkví v tom, že jsme dnes nepřetržitě bombardováni informacemi, a to má podle experta Erika Franséna škodlivý vliv na naši kapacitu paměti. "Když komunikujeme, potřebujeme krátkodobou paměť; to je ta, která nám pomáhá filtrovat informace a rozhodovat, které z nich pro komunikaci použijeme, je to však omezený zdroj, který může uchovávat najednou jen málo údajů," vysvětluje.

"Když navigujeme na internetu, přecpáváme krátkodobou paměť pojmy a zahlcujeme naši schopnost třídit je a vybírat z nich to, co je třeba uchovat. Tak začínáme chybovat. Jinak řečeno, když se snažíme toho do krátkodobé paměti dostat co nejvíce, připravujeme tím mozek o čas a zdroje, které potřebuje k očistě a k tomu, aby přenášel do dlouhodobé paměti to, co považuje za reálně významné. Trocha odpočinku od internetu je tedy prospěšná," říká Erik Fransén.

Čas strávený odpočinkem nebo spánkem tedy vůbec není ztraceným. Mozek v té době pro nás přičinlivě a horlivě pracuje. Málo spánku a dlouhé hodiny strávené u internetu jsou zřejmě naopak cestou k tomu, jak se dostat do psychického napětí, kdy nejsme schopni racionálních rozhodnutí.

ČTK