Záhada děsivých snů: víme, proč nás spánek víc děsí, než baví
Naše sny jsou plné hrůzných situací, znepokojivých symbolů a děs nahánějících tvorů. Ale proč vlastně? Proč se nám zdá o špatných věcech o tolik častěji než o něčem pozitivním?
Svět spánku a snů vždy pro lidi představoval něco neznámého, hrůzného až magického. Lidé však dříve přikládali snům mnohem více pozornosti než dnes – králové po noční můře rušili bitvy a měnili politická rozhodnutí, výkladem snů se živily tisíce mudrců i šarlatánů. Jenže vyložit sen vědecky není nic snadného; přesvědčili se o tom neurovědci z MIT, kteří se snaží porozumět mechanismu, jak sny vůbec vznikají.
„Struktura a obsah myšlení velmi silně připomínají strukturu a obsah snů – mohou tedy mít stejný původ a princip. O snech toho stále ještě víme pramálo,“ popsal neurovědec Matt Wilson to málo, co o snech víme, na konferenci nazvané „The Strange Science of Sleep and Dreams." Upozornil na ní zásadní propojení mezi sny, pamětí a učením. Sny totiž zřejmě umožňují mozku, aby zpracoval podněty nasbírané v bdělém stavu. Podle Wilsona je pravda o našem světě ještě zásadnější: “Co si pamatujeme, je důsledek snů – a ne obráceně.“
Nejvíce snů a také ty nejživější, člověk prožívá během tzv. REM fáze spánku – pojmenované podle rychlých pohybů očí. Wilson a jeho tým se soustředí na zkoumání méně známých a výrazných fází spánků. Tito „spánkoví psychologové“ už odhalili, jak správné sny reálně pomáhají zlepšovat pracovní výkony v životě. V roce 2010 to testovali na počítačových hrách. A zjistili, že pokusné osoby, jimž se zdálo o hře, v níž procházejí bludištěm, si druhý den při opravdovém hraní výrazně vylepšily skóre. Zdaleka nejlépe přitom uspěli ti, kdo si ve snu spojili hru s jiným, reálným zážitkem ze svého života – například s procházením jeskyní nebo blouděním po starém hradě. Více zde.
Podle psychologů pomáhají sny v tom, aby se chaos reálného života nějakým způsobem ukotvil do naší psychiky. Vypadá to, že ve snu se tedy nic nového nenaučíme, ale pomůžeme si lépe uložit to, co už víme. Ve spánku se také často chaotická aktivita mozku tane tak silnou, že se potkají informace o věcech, které bychom si během stavu bdělosti vůbec nespojili. Zřejmě právě tímto způsobem se dají vysvětlit ony slavné okamžiky, kdy géniové po probuzení zjistili něco, co by správně vůbec neměli vědět. A samozřejmě také české přísloví, které říká, že „ráno je moudřejší večera.“
Co bude zítra?
Podle Wilsona už není daleko doba, kdy se vědci naučí tyto doposud nepochopené funkce snů lépe ovládat a snad i ovlivňovat. „Snad využijeme snů jako nástroje, pomocí nějž se naučíme lépe využívat svou paměť a tedy i schopnost zapamatovat si a učit se," říká vědec.
Dokonce už existují první „hmatatelné“ a ověřené výsledky. Sice ne u lidí, ale také krysy jsou úspěchem, který se počítá. Wilsonův tým totiž ovlivnil sen krys tak, že jim ve spaní pouštěl známý zvuk. Šlo o tón, který krysám pouštěli, když den předtím pokusní hlodavci probíhali bludištěm.
Pět faktů o spánku, které jste nevěděli:
1) Říká se, že nejčastějším problémem spánku je nespavost. Ve skutečnosti jí trpí pouhých 10 procent lidí. A drtivá většina těchto případů má větší souvislost s nějakým zdravotním problémem nebo skrytou nemocí, než s psychikou.
2) Stejným mýtem je, že trpíme nedostatkem spánku. Americká nadace na výzkum spánku http://www.sleepfoundation.org/ tvrdí, že dnes průměrný člověk spí 6,9 hodin denně. Ale je pravda, že se délka spánku stále zkracuje – ještě před 100 lety se spalo o dvě hodiny víc a ještě před 50 roky lidé spali o hodinu víc. Lepší se však kvalita spánku – zejména díky lepším matracím a postelím.
3) Bez spánku můžeme zemřít. Rekordmani, na nichž dělali vědci pokusy, vydrželi beze spánku asi 17 dní. Nikdo přitom nezemřel, ale tyto pokusy se nedají brát úplně vážně – nikdo totiž vědomě neohrozí život testované osoby. U zvířat je situace jiná: krysy, kterým vědci zabránili spát, umírají asi po dvou týdnech. U lidí zase existuje vzácná nemoc, která člověku zabraňuje usnout - nejpozději do tří let zatím každý pacient zemřel…
4) Spánek zlepšuje sexuální život i známky na vysvědčení. Na univerzitě v Minnesotě zkoumali, jaký vliv má na známky doba testů. Zjistili, že když se doba zkoušky posune jen o půl hodiny později, úspěšnost studentů výrazně roste. A sex? Podle studie z roku 2009 má 75 procent pacientů, kteří se léčí se sexuálními komplikacemi také problémy se spánkem. V tomto případě však může být vztah oboustranný…
5) Nepoznáte, že vám spánek chybí. Lidský mozek je od přírody nastaven tak, že není schopen zachytit, kdy má nedostatek spánku. Psychologové v Pennsylvánii v dlouholetém výzkumu potvrdili, že lidé, kteří po týdenním bdění a ve stavu totální spánkové deprivace tvrdí, že se cítí v naprostém pořádku.