Město budoucnosti bude jezdit na obřích pásech

Jak bude vypadat naše budoucnost? To samozřejmě nikdo neví, ale každý z nás má nějakou vlastní představu. Španělský architekt Manuel Dominguez vidí svět budoucnosti dost pesimisticky: Země bude bez surovin, většinu budou tvořit neúrodné polopouště a civilizace skoro vymizí.

Kvůli malému počtu zdrojů budou muset budoucí lidé úplně změnit svůj životní styl: aby našli dost potravy a energie, budou se za ní muset přesunovat. Podobně jako naši nomádští prapředkové. Ale v Dominguezově představě už ne na koních nebo velbloudech, ale v high-tech městech. Architekt jedno takové navrhl.

V jeho vizi se toto město bude pohybovat na pásovém podvozku – podobném, jaké používají dnes tanky nebo obrněné transportéry. Ale samozřejmě mnohem větším… „Chtěl jsem, aby takové město kombinovalo to nejlepší z města a vesnice – mělo by do světa budoucnosti přinést rovnováhu,“ popisuje mladý architekt smysl svého projektu.

Jeho návrh zatím nemá žádné jméno; pracuje se jen s přezdívkou „Very Large Structure“ – neboli Velmi velká struktura. Dominguez navazuje na starší návrhy britského architekta a vizionáře Rona Herrona, který s touto myšlenkou přišel už v 60. letech 20. století. Tehdy navrhl „Kráčející město“, které by se pohybovalo samo světem. Více takových městysů by se mohlo spojovat v obrovské struktury – ty by se oddělovaly a zase kontaktovaly, jak jen by se jejich obyvatelům zamanulo.

Žádná sci-fi

Potom se tato myšlenka objevila v mnoha vědecko-fantastických románech, ale doposud se jí nikdo vážněji nezbýval z architektonického hlediska. Dominguez se pokusil ve své studii navrhnout všechny detaily: od způsobu pohybu, přes získávání energie, až po nakládání s odpady a tím, jak tam vlastně lidé budou žít.

Většinu energie by tato města získávat zvnějšku – svět budoucnosti bude zřejmě bez ropy, uhlí i uranu, takže bude nutné spolehnout se jen na slunce a vítr, případně na vodíkové články. Architekt ve své studii využil jen existující technologická zařízení, takže vznik takového města je čistě technologicky možný už dnes. Po tom Dominguez nijak netouží, považuje svou práci spíš jako ukázku toho, jak by se mělo uvažovat o urbanismu do budoucna…