Jak budou vypadat popeláři budoucnosti? Ve Švédsku to už vědí!

Odpadky nejsou příliš asociovány s možnostmi nejnovějších technologií, a když už, tak spíše útrpně. Jde o komoditu, které se lidé věnují krajně neradi – špinavou, páchnoucí, ukazující na moderní plýtvání snad každého z nás. Příklady efektivního spalování odpadu a budoucí ještě efektivnější recyklace však naznačují, že se takové pojetí mění. Stoprocentní znovuvyužívání odpadu sice ještě neznáme, ve Švédsku se mu však přiblížili.

Spalovny na smetišti dějin?

Přestože Švédové produkují stejné množství odpadu jako zbylé evropské národy, na skládkách ho končí jenom jediné procento. Část odpadu je stále tříděna a recyklována, skoro polovina odpadu však končí ve více než třiceti supermoderních WTE (waste-to-energy) spalovnách.

To nemusí znít zvášť ekologicky, WTE spalovny se však vyznačují vysokou efektivitou spalování. Do vzduchu tak uniká jen zlomek látek než při běžném spalování či uložení odpadu na skládku. Nejvyšší toxicitou se vyznačuje vyprodukovaný popílek, i značná část z něj však může nalézt uplatnění například jako stavební hmota. Svou roli při tom hraje nejenom proces spalování, ale i složení odpadu – při správné selekci nedochází na spalování škodlivějších látek.

Války

Elektromagnetické dělo je tady! Podívejte se na zbraň budoucnosti

Energie produkovaná spalováním navíc nepřijde vniveč – tři tuny komunálního odpadu obsahují zhruba tolik energie jako tuna topného oleje, a slouží tak ke generování elektřiny i vytápění domácnosti. Díky tomu, že je podstatná část domácího odpadu tvořena biologickými složkami (dřevo, papír, potraviny), a odhaduje se, že podíl organických obalů v budoucnu vytlačí ty plastové, jsou WTE spalovny navíc považovány i za obnovitelný zdroj energie. Efektivita švédských spaloven došla dokonce tak daleko, že stát vydělává na importování odpadu svých sousedů.

Efektivnější recyklace

Skládky nejsou jenom problémem z hlediska plýtvání zdroji nebo kontaminací kusu půdy. Naopak jsou rovněž zdrojem dalších skleníkových plynů, jako je metan, mohou kontaminovat podzemní vody a rovněž jsou líhní pro zvířata přenášející nemoci. Situace jde tak daleko, že na jedinou tunu odpadu skládky vyprodukují ekvivalent jedné tuny oxidu uhličitého – tedy násobně více než spalovny.

Že se s odpadky lze efektivně vypořádat, ukazuje drastická proměna v posledním půlstoletí. V 70. letech neexistovala recyklace vyšší než statistická odchylka ani ve vyspělých státech jako USA. Dnes Amerika znovu využívá třetinu domácího odpadu. V budoucnu by recyklaci měly vyjít vstříc i pokročilé technologie jako automatické rozřazování odpadu, doposud práce, která se neobejde bez lidské práce. Bez společenské poptávky to však také nepůjde – ani dokonalé spalovny a supermoderní recyklační centra nemohou zpracovat odpad, který jeho majitelé vyhodí na černou skládku v lese nebo u krajnice...

Věda a technika

Letadlo budoucnosti bylo představeno: bude vypadat zcela nezvykle

Častou chybou je ale již nesprávné ekonomické pochopení recyklace a odpadu celkově jako nevýhodného podniku. Vytápění WTE spalovnami je jeden příklad návratnosti, jiný, související zase s recyklací, ukázala zase loňská populární přednáška teprve devatenáctiletého Boyana Slata na TED Talks. Podle Slata je nejenom možné světové oceány zbavit plovoucích hor plastů, ale v konečném důsledku by to kvůli odprodeji získaného materiálu nakonec bylo dokonce i výnosné.

Rozhodně se ukazuje, že se zvyšujícím se počtem světové populace, tenčícími se zdroji fosilních paliv a celkově narůstající urbanizací lidstva se svět neobejde bez daleko efektivnějšího zacházení s odpady, než jaké zvládáme dnes.

Ladislav Loukota