FLIP – nevídaná loď se umí přídí zavrtat do mořské vody

Flip - loď, která se zavrtává do oceánu - Obrázek 1

Oceánografové nemají lodě příliš v oblibě, a to přesto, že jsou jejich hlavním nástrojem při výzkumu dějů ve světových oceánech. Důvod je prostý, s klasickými loděmi si vody oceánů dělají, co chtějí.

I sebevětší a sebedokonalejší loď se při velkých vlnách či bouřlivém počasí stává jen pouhou hříčkou přírody. Ze všech dopravních prostředků, které člověk vyrobil, jsou lodě tím nejméně stabilním a přírodním živlům odolávajícím. Přitom oceánografové jsou při své práci závislí na citlivých a přesných přístrojích, které potřebují pevnou základnu pro měření a zkoumání jevů v moři. I vědci však můžou jen stěží dobře fungovat, když mají pod nohama vratkou kocábku. A tou konvenční lodě v naprosté většině jsou.

Proto má americké námořnictvo ve svém stavu již několik desetiletí speciální plavidlo pojmenované FLIP (což je zkratka pro Floating Instrument Platform). Provozuje ji námořní fyzikální laboratoř Oceánografického institutu Ellen Scrippsové spadající pod Americký úřad pro námořní výzkum. Původně byla loď postavena v rámci výzkumného programu životního prostředí amerického námořnictva nazvaného SUBROC. Už od svého vzniku slouží především pro sledování akustických signálů šířících se v moři, ale zabývá se také výzkumem vln, sledováním teploty vody v oceánech i její hustoty a také sbírá meteorologická data na otevřeném moři.

FLIP postavili v roce 1962 v loděnicích v Portlandu, přičemž před necelými dvaceti roky loď prošla rozsáhlou modernizací za 2 miliony dolarů. Už na první pohled zaujme svým neobvyklým doutníkovým trupem i uspořádáním interiéru. FLIP je ve své podstatě vlastně obrovská plovoucí bóje bez jakéhokoliv vlastního pohonného systému. Po vodě se přemisťuje ve vleku za tažným plavidlem, při práci se otočí o 90 stupňů a kolmo se ponoří pod hladinu. Nad ní zůstane jen záď, tedy 17 m z celkové délky 108 m. V ní jsou umístěny ubytovací prostory pro posádku i místnosti s měřicími aparaturami. Vše v interiéru i na palubách je uzpůsobeno pro obě polohy lodě – plavební i pracovní. Proto tam například najdete dvoje umyvadla či toalety, z nich jedny jsou vždy umístěny na stěnách v poněkud nezvyklých pozicích.

Jak to dělá?

V trupu FLIPu jsou velké balastní nádrže, díky kterým může loď měnit polohu a postavit se na „nos“. Posádka do nich načerpá mořskou vodu a díky její váze se pak loď postaví do vertikální polohy s trupem pod vodou. Stlačeným vzduchem se pak voda vytlačí z balastních nádrží ven a lehký trup se opět vynoří na hladinu a loď zaujme normální vodorovnou polohu. Díky této schopnosti je FLIP ideálním prostředkem pro oceánografický výzkum. Ve svislé poloze se totiž chová jako obrovská námořní bóje, to znamená, že je na hladině velmi stabilní. Vysoké vlny ani bouřlivé počasí nemají na jeho polohu žádný vliv.

A protože nemá na palubě žádné pohonné systémy, je ideální platformou pro citlivá měřicí zařízení. Nepůsobí totiž na ně žádný hluk ani vibrace, navíc stabilní poloha poskytuje vědcům dostatečný komfort pro časově náročné výzkumy. Kapacita a vybavení lodě umožňuje zůstat na moři bez jakéhokoliv zásobování až jeden měsíc. Pak přijde na řadu tažné plavidlo, které rychlostí asi 19 km/h odtáhne FLIP do domovského přístavu v kalifornském San Diegu. Američtí vědci FLIP využívají pro výzkumy jak v Pacifiku, tak v Atlantiku. Loď váží 711 tun a k její obsluze slouží pětičlenná posádka, přičemž na palubu se vejde ještě dalších 12 vědeckých pracovníků.