Chcete přestat kouřit? Vědci vám závislost vymažou z mozku

Mozek v plamenech Zdroj: Thinkstock

Americký výzkum dokázal zbavit krysy závislosti na alkoholu skrze zásah do mozku.

Svět budoucnosti, v němž většina z nás bude tvořena regulérními kyborgy, spojením lidí a strojů, k nám chvátá mílovými kroky. Nejnověji to připomíná výzkum Ernest Gallo Clinic, sanfranciského výzkumného centra, zaměřený na tzv. "desire modifications" čili úpravu lidských návyků.

Zbavit se návyků stisknutím tlačítka

Častým argumentem skeptiků brzké implementace informačních technologií do lidských těl je především zákon nabídky a poptávky. Čili že vyměnit běžné oko za kybernetické a získat tak například funkci zoomu, je stále příliš vzdálený a vlastně i zbytečný cíl, ergo nebude nikdy dosažen. Redaktor webu io9 Noah Smith však jako první krok ke změně vidí právě v těchto "desire modifications".

Nešlo by vlastně o nic víc než o rozšíření stávajícího boje proti návykovým látkám různého ražení. Stačilo by z lidského mozku odstranit pudy, které s návykem souvisejí. Jako mávnutím kouzelného proutku by následně zmizela i obtížná potřeba připálit si cigaretu, nezdravě holdovat alkoholu, nezdravému jídlu či dalším typům svého druhu drog.

Považujete něco takového za vědeckou fikci? Omyl, právě americký experiment Ernest Gallo Clinic toho už totiž dosáhl.

Krysy prosté alkoholu

Vědci nejprve vystavili vzorek krys požitkům alkoholu. Pokaždé, když na látku naučené testovací subjekty znovu ucítily "pach špuntu", bylo možné v jejich mozku na krátkou chvíli odhalit a zacílit paměťové funkce, které souvisely s požíváním alkoholu.

Oslabením či vymazáním těchto vzpomínek pak bylo dosaženo naprosté eliminace potřeby krys znovu alkohol vyhledávat. Studie byla publikována on-line v časopise Nature Neuroscience.

Aplikace léčby na lidi je samozřejmě ještě na míle vzdálená. Celý experiment navíc vyvolává celou řadu otázek, od těch etických po zcela pragmatické – odstraněním částí vzpomínek ještě nemusí být odstraněn samotný požitek z užívání nezdravých látek, nemluvě o nejasném dlouhodobém vlivu podobné procedury na jiné mozkové funkce. Ostatně sci-fi knihy, filmy i videohry něco podobného předpokládají už řadu dekád a nabízejí pěknou řádku varovných příkladů zneužití úprav mozku.

Přesto je nepochybné, že nezadržitelný výzkum v této oblasti má řadu potenciálních užití, a kde je poptávka, tam bývá i nabídka.

Ladislav Loukota