Budeme žít s prasečím srdcem, tvrdí britský chirurg

Upravené prasečí srdce bude možné do tří let transplantovat do lidského těla. Takovým výrokem veřejnost zaujal uznávaný chirurg Terence English, který před čtyřiceti lety provedl první úspěšnou transplantaci srdce ve Velké Británii.

Jakýmsi předvojem proveditelnosti bude transplantace prasečích ledvin do těla člověka, na níž se lékaři nyní chystají. „Pokud bude výsledek xenotransplantace uspokojivý s prasečími ledvinami, pak je pravděpodobné, že srdce budou s dobrými výsledky použita u lidí během několika let. Pokud to funguje s ledvinami, bude to fungovat se srdcem,“ uvedl English. Transplantace ledvin je mezi lékaři považována za „dobrý výchozí bod“. Pokud nebude operace úspěšná, pacient se může vrátit na dialýzu s velkou šancí na přežití. Takové výhody ale transplantace srdce přirozeně nemá.

Smrtící infarkt

Anatomie a fyziologie prasečího srdce je podobná jako u člověka. Z tohoto důvodu se používají při výzkumech a vývoji nových léčebných postupů. Nyní mezinárodní vědecký tým zjistil, že dodání malého kousku genetického materiálu microRNA-199 do poškozeného srdce prasete způsobilo regeneraci buněk. Nové geny by teoreticky mohly umožnit bezpečný přenos prasečích orgánů na člověka.

Objevily se tak nové naděje na úspěšnou léčbu mnoha onemocnění, jako je například infarkt. Infarkt myokardu, způsobený náhlou blokací jedné z koronárních tepen, je hlavním důvodem srdečního selhání. Pokud člověk takto akutní, život ohrožující stav přežije, často se potýká s trvalým strukturálním poškozením srdce.

Podle odhadů žije jenom ve Velké Británii asi 900 tisíc lidí, které nějakým způsobem postihuje srdeční choroba. Miliony dalších mají vysoký krevní tlak, což je jeden z dalších rizikových faktorů infarktu. Srdeční mrtvice se ale pochopitelně netýká pouze Británie, nýbrž i zbytku světa. „Léčba, která pomáhá opravit srdce po srdečním infarktu, je pro kardiology svatým grálem. Tato studie poprvé přesvědčivě prokazuje, že by to ve skutečnosti mohlo být proveditelné,“ řekla Ajay Shah z British Heart Foundation (BHF).

Nedostatek dárců

Pokud by plánovaná xenotransplantace ledvin a srdce byla úspěšná, pravděpodobně by vyřešila globální nedostatek dárcovských orgánů. Xenotransplantace je terapeutický zákrok, při kterém se nefunkční tkáň nebo orgán nahradí zdravou tkání nebo orgánem od jedince jiného živočišného druhu, než je příjemce. Za ideální kandidáty jsou považovány orgány z prasat, konkrétně srdce a ledviny, které jsou velmi podobné těm lidským. Stále však mluvíme o laboratorních experimentech.

Po celém světě tak stále marně čeká tisíce pacientů na vhodného dárce, jehož se ale nemalá část z nich bohužel nikdy nedočká. V průměru zemře každých 20 minut jeden pacient. Rostoucí poptávka po orgánech totiž neustále převažuje nabídku. Podle neziskové organizace United Network for Organ Sharing (UNOS) se na čekací listině objeví nové jméno každých deset minut. Dárcovství orgánů zkrátka představuje globální problém.

Etika a náboženství

Ovšem ani po úspěšné xenotransplantaci nemají lékaři stále vyhráno. Jednou z hlavních obav představuje etická stránka věci. V potaz přicházejí nejen otázky týkající se práv zvířat, ale také otázky náboženské. „Xenotransplantace také vyvolává několik etických, kulturních a náboženských znepokojení, které je nutné řešit,“ upozornil biolog a bioetik John Loike z Kolumbijské univerzity. Loike zmínil například mnohé islámské kultury, které na operačním sále zakazují použití prasečích orgánů. Své si o tom myslí také britský specialista Terence English. „Někteří lidé budou říkat, že je to úplně špatně. Ale pokud můžete zachránit život, není to možná o něco lepší?“

Text: Petr Smejkal