BIO a EKO: Co vlastně znamenají ty nálepky na potravinách? Není to podvod?

Víte, podle čeho se dávají na výrobky nálepky eko a bio? Možná vás překvapí, že to není za věc pro přírodu zcela přirozenou, ale že korigujeme sami sebe a své průmyslové výmysly – pardon inovace...

V pořadu Kupředu do minulosti se v závěrečném díle minicyklu o stavu našeho zemědělství ptala Martina Kociánová farmáře Pavla Šicha a zemědělského analytika Petra Havla.

Martina: Vy jste, pane Šichu, mluvil trochu nesouhlasně o eko a biofarmách. Proč?

Pavel Šich: Není to o ekologických farmářích, ale o tom institutu jako takovém. Jsme svázaní byrokracií. Za rok a půl jsme měli na naší farmě 12 hloubkových kontrol a nebyly to kontroly přátelské. A ty parametry bio a eko svazují farmáře něčím, s čím třeba nemusím úplně souhlasit.

Třeba přehnané hlídání geneticky upraveného a neupraveného krmiva pro dobytek. Já si myslím, že víc bio a eko je, když krávu nakrmím na pastvě a vedle v sýrárně vyrobím sýr. Určitě pro mě není bio a eko, když krávě sice nedám geneticky modifikovanou siláž, ale mléko se zpracuje 200 km daleko v průmyslové mlékárně a dá se na to nálepka bio. Tento princip mi není blízký.

Není to o tom, že někdo vymyslí pravidla a pak trestá. Úředníci, až na výjimky, v ČR farmářům nepomáhají, ale trestají. Takže mám problém s institucí jako takovou. Jinak absolutně podporuji farmáře, kteří to dělají srdcem.

Petr Havel: Já bych řekl, že bio a eko je marketingový příběh. Je to nástroj jak prodat za více peněz. Abychom se z toho kruhu dostali, neměli bychom si lhát. Teď média rozebírají výzkum nějaké agentury, která tvrdí, že Češi preferují kvalitu a české potraviny. Není to prostě pravda. My něco jiného děláme a něco jiného říkáme.

Martina: Ve Švýcarsku se smí louky kosit, až když odkvetou, zatímco u nás se louky kosí do určitého data. Kdo ho stanovuje?

Petr Havel: Bohužel naši úředníci. Často si myslíme, že to stanovila EU a nadáváme, ale obvyklý princip je, že Evropa dá mantinely, ale jak my si tady ty mantinely uděláme, to je na nás. Nelze všechno házet na Brusel.

Co se týká toho sečení, tak tady léta pár osvícených lidí říká, že se to nedá nařídit od stolu. Že každý rok je jiný.

Martina: Přesto to u nás nařízené je a za přesné sečení jsou odměny. Entomologové hlásí, že jsme za tu dobu přišli nevratně o některé druhy hmyzu a botanici oplakávají rostliny.

Pavel Šich: Já mám hlavně problém, že pastvina nebo louka byla prioritně určená pro pasení zvířete. Ve Švýcarsku hospodář kosí a seče louku tak, aby to bylo pro jeho dobytek přínosné. Paradoxně přizpůsobení se potřebám dobytka je nejvíce prospěšné krajině. Bylinkám i kvetoucím polním kytkám. Protože příroda žije v symbióze.

Celý rozhovor najdete TADY.