10. listopadu 2024 07:00
Adam Vala

Proč se vám pořád zamotávají kabely? Rada, jak tomu předejít, je velice zábavná

Znáte to, usednete například do autobusu, natěšení, že si do sluchátek pustíte oblíbený podcast nebo skladbu pro podtržení jistě skvělé nálady, ale ouha. V kabelce či batohu se dráty zamotají, zauzlují a neuvěřitelně propletou, bez ohledu na to, že jste je ukládali úhledně smotané. Proč se to pořád děje a dá se uzlům nejen na kabelech od sluchátek vyhnout?

Možná tomu nebudete chtít uvěřit, ale touto otázkou se zabývali skuteční vědci, fyzikové, pokud máme být konkrétní. A za svou studii dokonce získali Nobelovu cenu, i když jenom tu neoficiální, ironickou, označovanou „Ig“. Jmenovitě šlo o dvoučlenný tým ve složení Dorian Raymer a Douglas Smith, kteří studii zveřejněnou v odborném časopise PNAS přinesli už v roce 2007. Předmětem jejich zkoumání bylo chování různě dlouhých provázků umístěných do krabice, s níž následně deset sekund otáčeli.

Jedna z největších záhad lidstva

Zjistili, že přibližně v padesáti procentech ze tří tisíc testů vytáhli provázky z krabice zauzlované. Pak ale doplnili, že pravděpodobnost zauzlování také závisí na délce těchto provázků, takže pokud chcete předejít nepříjemnostem, dejte si pozor na délku kabelů. Podle závěrů studie totiž platí, že provázky či kabely kratší než 46 centimetrů se údajně téměř nikdy nezamotají.

„Pravděpodobnost vzniku uzlů se však snížila u provázků delších než 150 cm, protože tyto kusy se v krabici příliš stísnily a neměly dostatek prostoru k pohybu a splétání,“ dodávají fyzikové a nabízí tak potenciální návod, jak se zamotávání kabelů v batohu či kabelce vyhnout. Na druhou stranu - odhlédneme-li od toho, že lidé čím dál častěji využívají bezdrátovou elektroniku - už jste někdy viděli cestovní sluchátka s metr a půl dlouhým kabelem?

Čtěte také: Nejnepříjemnější zvuky pod lupou: Je bolestivější škrábání křídou po tabuli, nebo vidličkou po talíři?

Pokud vás zajímá, jak k zamotávání dochází, i na to Raymer se Smithem mají odpověď. „Po smotání se konec provázku či kabelu může náhodně pohybovat přes nebo pod sousední úsek, což vede k obrovskému množství různých propletených kombinací. Jak se provázek sám splétá, vznikají uzly,“ zní vědecké vysvětlení hororu, který zažíváme nebo jsme v nedávné minulosti zažívali. Každý. Jeden. Den.

Zdroj: PNAS, Live Science

Video, které jste mohli minout: Začali s Mrazíkem, úspěch přinesla Operace Flashpoint. Studio Bohemia Interactive slaví 25 let

Adam Vala

Populární filmy na Prima Zoom