Revoluční beerboti zrychlí a zkvalitní výrobu piva. Miniaturní robůtky vynalezli Češi
Češi bývají k novinkám dost nedůvěřiví, obzvlášť, pokud se jakkoli týkají jejich oblíbeného jídla nebo pití. V případě maličkých robůtků, kteří dokážou zrychlit a zjednodušit tradiční výrobu oblíbeného piva, by ale teoreticky mohli přimhouřit oko.
Vaření piva je složité a trvá dlouho
Výroba piva nepatří mezi nejjednodušší procesy. Jako u všech fermentovaných pochutin a nápojů je třeba počkat celkem dlouhou dobu, než kvasinky udělají svou práci. V případě piva se kvasinky přidávají do takzvané mladiny; směsi vzniklé povařením chmelu a tzv. sladiny, což je sladká tekutina získaná zpracováním obilí (typicky ječmene).
Kvasinky pak přeměňují cukry na alkohol a oxid uhličitý, což chvíli trvá. Fermentace jedné dávky piva může zabrat okolo 4 týdnů. Jenže čím déle nápoj kvasí, tím vyšší je riziko, že se do něj dostanou nežádoucí bakterie. V takovém případě se celá várka musí vyhodit – i kdyby pivo zůstalo nezávadné, jeho chuť by nestála za nic.
Po fermentaci čeká sládky ještě další časově náročný proces, během nějž kvasinky z nápoje zase odstraňují – filtrace. Nová technologie ale – jak se zdá – pomůže s oběma těmito náročnými kroky.
Jak to funguje?
Místo samotných kvasinek se do mladiny vypustí kulatí biorobůtci o velikosti dvou milimetrů. Jsou vyrobení z oxidu železa a alginátu sodného a každý z nich obsahuje i kapalnou směs živých kvasinek. Zpočátku beerboti sedí na dně, ale jakmile kvasinky zpracují dost cukru a přemění ho, oxid uhličitý robota vynese na hladinu. Tam plyn unikne a robůtek se zase ponoří ke dnu. Ve chvíli, kdy je všechen cukr pryč (což podle vědců trvá daleko kratší dobu než v případě volných kvasinek), zůstanou roboti na dně a odtamtud je lze snadno odstranit s pomocí magnetu.
Přečtěte si také: Pití piva úžasně prospívá zdraví. Doporučené množství ale Čechy zklame
Výhody jsou zřejmé – kratší doba fermentace znamená menší riziko kontaminace nápoje, ušetří se na filtračních zařízeních a jako bonus se beerboti dají použít až třikrát po sobě. Studii, na níž se s naším předním odborníkem na nanoboty, chemikem Martinem Pumerou, podíleli vědci z pražské VŠCHT a brněnské VUT, vyšla ve vědeckém časopisu ACS Nano.
Zdroj: ACS Publications, New Atlas