Je nealkoholické pivo opravdu nealkoholické? Může vás čekat nepříjemné překvapení

Pivo bývá v restauracích v přepočtu na množství často nejlevnějším nápojem a navíc patří k osvědčeným „hasičům žízně“. Jenže co když máte sednout za volant nebo s sebou máte odrostlejší potomky? Nabízí se pivní nealkoholická varianta. Jenže ta v sobě skrývá nemilé „ale“.

Alkohol v nealku

Vzhledem k tomu, že legislativa České republiky neumožňuje požití alkoholu před řízením motorového vozidla, měl by řidič pít jen nealkoholické nápoje. Nealkoholické pivo se podle názvu tváří, že není žádným rizikem, přičemž nejčastější nealko pivo, Birell, obsahuje až 0,45 % alkoholu. Takže tak úplně alkoholuprostý Birell zase není.

„Speciální kvasinky ‚Birell‘ se od klasických liší tím, že produkují jen velmi malé množství alkoholu. Délka kvasného procesu je přibližně stejná jako při vaření alkoholického piva. Vyrobené pivo obsahuje minimum alkoholu, ale díky délce kvašení se zároveň může chlubit vlastnostmi tradičního českého piva – plností chuti, řízem i příjemnou hořkostí. Kvasinky nejsou geneticky upravované, ale skutečně vyšlechtěné. Původ těchto kvasinek je ve Švýcarsku, kde už od roku 1962 vaří pivo za použití speciálních druhů kvasinek, které dovolují nepřerušovat kvasný proces. Pivovar Radegast si speciální druh kvasinek přivezl v roce 1991 a začal poprvé vyrábět nealkoholické pivo s jejich použitím (Radegast Birell, 2012),“ píše ve své diplomové práci zaměřené na senzorické vlastnosti nealkoholických piv Markéta Brabcová.

Riziko závislosti

Jedno ze zcela nečekaných rizik je u dětí. Rodiče při vědomí, že pivo neobsahuje alkohol, na výletě nic nenamítají proti tomu, aby se jejich potomci napili. „Dítě ve věku 6 let, jehož hmotnost je kolem 20 kg a které vypije půl litru tzv. nealkoholického piva, už může mít měřitelnou hladinu alkoholu v krvi,“ píše propagátor abstinence Karel Nešpor v časopise Vesmír. Navíc vzniká nebezpečný precedent, který u dítěte vyvolává pocit, že je pití piva (alkoholu) běžné. Navíc se tak seznámí s pivní hořkou chutí, která pak později nebude překvapující. U abstinujících (vyléčených) alkoholiků hořká chuť mimochodem vyvolává vzpomínku na časy minulé, může vyvolat bažení a pád zpět do nemilé alkoholické minulosti.

Nealkoholická dobrota?

Složení tzv. ochucených nealkoholických piv je námět na samostatný článek. Podíváte-li se na některý z radlerů, zjistíte že obsahuje celou řadu ne zcela „pivních“ přísad. Fruktózový sirup (ovocná složka zabírá pouhých 2,2 %), kyselinu citronovou, citrát draselný, mléčnan vápenatý, uhličitan hořečnatý, karubin, pektin, cyklamát sodný, sacharin, acesulfam K a aspartam (což jsou zdroje fenylaninu), kyselinu askorbovou a karmín. Sluší se připomenout, že karmín (též karmazín nebo košenila) je přírodní červené barvivo vyráběné z vysušených těl hmyzu červce nopálového (Dactylopius coccus). Kdybyste někomu řekli, že jeho oblíbené letní osvěžení je dobarvené pomocí krovek brouků, asi by vám nevěřil. Navíc je právě tato složka podezřelá z podpory dětské hyperaktivity, což je další z rizik dětského pití nealkoholických (v tomto případě dochucených) piv.

„Je tu snaha považovat nealkoholické pivo za ekvivalent limonády. Společnost zašla za akceptovatelnou hranici,“ prohlásil v Českém rozhlase přednosta Kliniky adiktologie Michal Miovský

I tak nevinná oslava, jako jsou dětské narozeniny, může teoreticky umožnit vznik rizika závislosti na alkoholu. Řeč je o běžně používaném „dětském šampaňském“, syceném nealkoholickém nápoji. V tomto případě nejde ani tak o množství alkoholu, jako o rituál s ním související. „Ať si má s čím přiťuknout,“ je argument, se kterým se láhev otvírá.

Už jen samotný fakt, že máme snahu vyrábět nealkoholické nápoje, které se mají jak jménem, tak chutí přiblížit svým alkoholickým ekvivalentům, ukazuje, jak moc velkou roli hraje alkohol v našem společenském životě. Otázkou zůstává, zdali je to pro společnost dobře.