Nejstarší velkopivovar na světě byl nalezen v Egyptě. Před 5 000 lety tam vařili i 22 400 litrů piva najednou

Americko-egyptská archeologická skupina odkryla ruiny prastarého velkopivovaru v pohřební lokalitě ve městě Abydos, které leží v poušti asi 450 kilometrů jižně od Káhiry. Podle vedoucího egyptské Nejvyšší rady pro starožitnosti, Mustafy Vazírího, památka pochází z dob vlády krále Narmera, který v počátku raně dynastické doby (3150–2686 před naším letopočtem) sjednotil Egypt.

توصلت البعثة الأثرية المصرية الأمريكية المشتركة إلى الكشف عن ما يعتقد أنه أقدم مصنع لصناعة الجعة عالي الإنتاج في العالم بأبيدوس

The joint Egyptian-American archaeological mission, has uncovered what is believed to be the oldest high-production brewery in the world in Abydos pic.twitter.com/tn8N8YQXSL

— Ministry of Tourism and Antiquities (@TourismandAntiq) February 13, 2021

Objevený velkopivovar je neuvěřitelně rozsáhlý. Skládá se z celkem osmi částí o rozloze 20 m na délku, 2,5 metru na šířku a o hloubce 0,4 metru. Každý výrobní sektor obsahoval asi 40 keramických nádob uspořádaných ve dvou řadách. Ty sloužily k ohřívání směsi obilí a vody.

Pohřební a náboženské rituály potřebovaly neustálý přísun piva

Množství alkoholického nápoje, které tady dokázali Egypťané vyprodukovat, bylo ohromující. Naráz se zde vařilo až 22 400 litrů piva. Pro obrovskou produkci byl ale zřejmě důvod. Podle doktora Matthewa Adamse, vedoucího archeologa výpravy, tento velkopivovar pravděpodobně postavili speciálně proto, aby poskytoval pivo určené pro konzumaci a využití u náboženských a pohřebních rituálů.

Napovídá tomu fakt, že budova stojí v těsné blízkosti královských pohřebních zařízení. Důkazy, že bylo pivo neodmyslitelnou součástí egyptských pohřebních rituálů, zde archeologové objevili již v minulosti.

Při stavbě pyramid v Gíze mohlo být po jedenácti velkých docela veselo

Praktikování náboženských obyčejů ale zdaleka nebyla jediná příležitost, u které staří Egypťané pivo popíjeli. Naopak. Nápoj si běžně vařili i v domácích podmínkách a konzumovali ho de facto denně.

Recept převzali od Sumerů, postupně si ho však vylepšili. Zatímco Sumerové své kalné pivo museli popíjet brčkem, Egypťané ho svou recepturou vyčistili natolik, že jej mohli nalévat do sklenic. Byli také první, kdo výrobu tohoto nápoje před pěti tisíci lety zdokumentoval.

Pivo ovšem Egypťané ani tak nebrali jako alkoholický nápoj. Považovali jej spíš za nutričně hodnotný a zdravý doplněk stravy plný vitamínů. Proto ho také naprosto běžně dávali pít i svým dětem.

Denní příděl piva dostávali také dělníci, kteří pro království prováděli nějaké těžké a fyzicky náročné práce. Ti, kteří stavěli pyramidy v Gíze, například měli nárok na pět a půl litru tohoto stále oblíbeného nápoje denně.