Revoluční fasády slibují obří úsporu za energie. Domy by proměnily v úchvatnou podívanou
Zobrazení funkčnosti organických fasád (Zdroj: University of Toronto)
Výzkumníci z Torontské univerzity se inspirovali mořskými živočichy a přicházejí s jedinečným řešením domovních fasád. Lidé by razantně ušetřili na energiích.
Domy, ve kterých žijeme, nabízejí hned několik prostředků k tomu, aby se v nich drželo teplo nebo do nich příliš tepla nepronikalo. Zateplení obvodových zdí, žaluzie či samotná okna slouží k regulaci vnitřní teploty a umíme s nimi zacházet tak efektivně, jak potřebujeme. Většina těchto prvků je ale mnohdy i tisíce let starou záležitostí a výzkumníci z Torontské univerzity se rozhodli najít moderní alternativu. Inspirovali se u mořských živočichů, kteří jsou schopní přesouvat pod svou kůží pigmentové granule a tím zastínit konkrétní část svého těla na místě, kde je to potřeba. Něco podobného by přitom měly umět i naše domy.
Student magisterského studia na katedře materiálové vědy a inženýrství na Fakultě aplikovaných věd zmíněné univerzity Raphael Kay přišel s myšlenkou organických fasád budov, které mají zaručit dokonalý přísun světla a tepla na základě denní doby či ročního období. Systém sestává ze dvou průhledných plastových destiček, mezi kterými je tenká vrstva minerálního oleje přibližně o tloušťce jednoho milimetru. Prostřednictvím trubičky připojené ke středu plastové desky je pak možné vstřikovat do oleje malé množství vody obsahující pigment nebo barvivo, čímž vznikají barevné květy o různých velikostech.
Fasády, jak je známe dnes Zdroj: Profimedia.cz
Zateplené panelové domy moc hezké nejsou Zdroj: Profimedia.cz
Zateplení bytového domu Zdroj: ČTK
Lešení během zateplování Zdroj: ČTK
Zateplování v plném proudu Zdroj: ČTK
Fasády, jak je známe dnes Zdroj: Profimedia.cz
Zateplené panelové domy moc hezké nejsou Zdroj: Profimedia.cz
Zateplení bytového domu Zdroj: ČTK
Lešení během zateplování Zdroj: ČTK
Zateplování v plném proudu Zdroj: ČTK
Rozkvetlé domy
Napojení na digitálně řízenou pumpu či jejich soustavu pak lze do destiček vstřikovat menší či větší množství vody podle potřeby a zastiňovat konkrétní části budov dle potřeby. Také tvar oněch květů lze ovlivnit tím, jak rychle bude kapalina mezi desky téct – pokud pomalu, vznikne kruhový obrazec, pokud rychle, dojde ke vzniku složitých rozvětvených vzorů. To vše se dá využít v souvislosti s postavením budovy vůči slunci tak, aby klima uvnitř budovy bylo adekvátní pro její obyvatele. Zároveň platí, že tekutina vytvářející zastiňovací obrazce nemusí být jen černá, použít se dá jakákoliv barva a stínit tak lze vybraná místa jen částečně.
„Zjistili jsme, že náš systém by mohl snížit spotřebu energie potřebné na vytápění, chlazení a osvětlení až o 30 % ve srovnání s elektronicky řízenými žaluziemi nebo chromatickými okny,“ doplnil pak Kay další důležitou rovinu svého vynálezu. „Hlavním důvodem je to, že máme mnohem jemnější kontrolu nad rozsahem a načasováním zastínění slunečního záření. Náš systém je obdobou otevírání a zavírání stovek malých žaluzií na různých místech a v různých časech po celé fasádě,“ uzavřel student univerzity.
Je nicméně otázkou, zda se výzkumníci od prototypů skutečně dostanou dál za hranu laboratorních pokusů. Alespoň prozatím není připravena žádná výrobní verze organických fasád a může trvat ještě mnoho let, než se někde objeví v praxi.
Zdroj: University of Toronto
Adam Vala
Nenechte si ujít novinky Prima Zoom!
Odesláním formuláře souhlasíte s podmínkami zpracování osobních údajů
