Kolik hodin můžete hrát hry, než si zničíte zdraví? Nový výzkum určil hranici, kterou byste neměli překračovat

Výzkum publikovaný v žurnálu Nutrition se zaměřil na to, jak gameři spí a jedí. Dost bídně, odpověděl by asi každý, kdo má v okolí herního nadšence nebo se sám někdy zasekl ve světě z pixelů. Badatelé z Curtinovy univerzity v Perthu to teď ověřili a přesně spočítali.

Kritických 10 hodin

Analyzovali data od více než tří stovek australských studentů, které rozdělili do tří skupin podle času stráveného hraním her. Příležitostní hráči se hrám věnovali 0 až 5 hodin týdně, středně aktivní hráči 5 až 10 a „závisláci“ pařili přes 10 hodin týdně. Vědci se zaměřili na životní styl a stravu studentů. Ti z prvních dvou skupin nevykazovali žádné zásadní změny v kategoriích spánku, jídla a tělesné hmotnosti. Výrazný propad přišel překročením desetihodinové hranice.

Zajímavosti

Hraní násilných videoher v dětství nezvyšuje agresivitu. Populární mýtus vyvrátila nová rozsáhlá studie

Nespavost a obezita

Studenti s vysokou herní aktivitou měli méně kvalitní spánek, horší stravu a vyšší index tělesné hmotnosti (BMI). Medián BMI u nich dosáhl hodnoty 26,3, která už značí nadváhu. Pro srovnání respondenti z prvních dvou skupin měli mediány 22,2 a 22,8. Intenzivní hráči také téměř pětkrát častěji trpěli obezitou (24 %) oproti jejich kolegům s nejnižším počtem odehraných hodin (4,9 %). Podle vedoucího studie Maria Sierva byla každá další hodina, kterou student vyplnil hraním, spojená s měřitelným poklesem kvality stravy, a to i po zohlednění dalších faktorů jako stres nebo cvičení.

Vysokoškoláci toho obvykle moc nenaspí, a když si z toho mála ještě ukrajují zíráním do displejů, je to znát. Na špatný spánek si sice stěžovali všichni respondenti, střední a „hardcore“ pařmeni na tom byli ale hůř.

Přečtěte si také: Češi propadli zábavě: Dvě třetiny hrají hry. Preferují mobily a dráždí je reklamy

Zatímco dřívější výzkumy poukázaly na zdravotní rizika intenzivního hraní kvůli trávení času vsedu nebo narušení cirkadiánních rytmů, „hypotéza vytěsnění“ je relativně novým hlediskem. Čím víc hodin prosedíme u herních konzolí a čím hlouběji se noříme do budování digitálních světů a likvidování „enpísíček“, tím méně pozornosti věnujeme jiným aspektům života. Jít se proběhnout? Uvařit si pořádné jídlo? Proč se tím zdržovat, když donášková služba funguje tak skvěle. Nebo jsou po ruce rychlé cukry. Jít brzo do postele? Ještě jedno kolo! Oops, venku už zase zpívají ptáci.

Věda a technika

Čeští středoškoláci vs. umělá inteligence: Takový výzkum tu ještě nebyl

Nezakazovat, ale měnit návyky

Autoři výzkumu jsou realisté. Odhadují, že videohrám se věnuje 92 % australských domácností (u nás se můžeme opřít o průzkum společnosti MNForce ze září 2025, podle něhož hry hraje 62,9 % Čechů, a zdaleka nejde jen o mladší ročníky). Australští vědci po studentech nechtějí, aby se vraceli do středověku a úplně zavrhli zábavu, kterou jim moderní technologie nabízejí. Problém není hraní samotné, ale jeho intenzita. Studenti by se podle expertů měli soustředit na to, jak proměnit své herní návyky – nehrát dlouho v kuse, dělat si více přestávek a netvrdnout u displejů do noci. I malé změny se mohou pozitivně odrazit na zdravotním stavu a psychice, krátkodobě i dlouhodobě. Výzkumníci také doporučili univerzitám, aby zařadily zásady „zdravého hraní“ do svých programů zaměřených na péči o wellbeing studentů.

Zdroj: Vice, News Medical

Video, které jste mohli minout: Jak se bránit „hnilobě mozku“? Vědci zkoumají nový fenomén spojený s prohlížením internetu