Elektromobilita není budoucnost, stala se z ní současnost. Kam vývoj pokročil?

Kdo se zajímá o auta, ten několik posledních let slýchal a četl o tom, že budoucnost patří elektromobilům. Zároveň s tím se čím dál víc mediálního prostoru dostávalo také hlasům, které naopak tvrdí, že elektromobilita je slepá ulička. Tyhle debaty jsou ale při pohledu na současnou nabídku nových automobilů plané. Aktuální evropské emisní předpisy totiž pro letošní rok nařizují automobilkám stlačit průměr všech jejich prodaných aut na hodnotu vypouštěných 95 gramů CO2 na jeden kilometr.

„Tato hodnota emisí odpovídá spotřebě přibližně 4,1 litru benzínu na 100 km a nafty přibližně 3,6 l/100 km,“ uvádí na svých oficiálních stránkách Evropská unie. Při pohledu na technická data automobilů se spalovacími motory, zejména u čím dál oblíbenějších poloterénních vozů kategorie SUV, musí každému dojít, že bez elektrifikace nelze těchto cílů dosáhnout. A došlo to i automobilkám, které v letošním roce chrlí na evropský i český trh jednu elektrifikovanou novinku za druhou.

Jednoduchý mild hybrid

Zdaleka to ale neznamená, že všechna elektrifikovaná auta jsou elektromobily. Ty zatím tvoří menšinu. Nejjednodušším typem elektrifikovaných aut je takzvaný mild hybrid. Jedná se o auta na benzín či naftu, která jsou ale schopna takzvané rekuperace, tedy přeměny kinetické energie na elektřinu při brzdění. Tuto elektřinu pak ukládají do malé baterie, z níž se pohání malý elektromotor. Ten není schopen utáhnout auto čistě na elektřinu, ale pomáhá spalovacímu motoru. A pomáhá mu tak, že zároveň odstraňuje jeho nectnosti.

Při testech mnoha aut jsme zjistili, že nejvíce technologie mild hybrid sluší malým benzínovým turbomotorům spojeným s dvouspojkovými automatickými převodovkami, typicky třeba nové Škodě Octavia 1.0 TSI e-TEC. Elektřina totiž eliminuje slabost motoru v nízkých otáčkách a zároveň vyhlazuje takzvaný turboefekt, tedy moment, kdy se spouští turbodmychadlo. V přímém porovnání mild hybridu a stejného motoru bez pomoci elektřiny je jízda s mild hybridem živější, a zejména plynulejší a kultivovanější. Pomáhá odstraňovat typické pocukávání u dvouspojkových automatů třeba při parkovacích manévrech. Mild hybridy současně dokážou umožnit takzvané plachtění i bez toho, aby řidič musel vyřadit rychlost a zařadit neutrál. Některé dokonce při jízdě z kopce zcela vypínají motor. To vede k úsporám spotřeby. Cenový nárůst mild hybridů v porovnání se standardními spalovacími motory není zdaleka tak velký jako u ostatních elektrifikovaných aut. Totéž platí i pro nárůst hmotnosti.

Přesto ale není vše zdaleka jen růžové. Mild hybridy totiž většinou nedokážou stlačit emise pod požadovaných 95 g/100 km. Rovněž jsou zatím velmi drahé akumulátory sloužící k uchovávání energie coby náhradní díly, což není příjemná představa pro člověka, který si auto kupuje na dlouhé roky. Navíc v kombinaci s ostatními typy spalovacích motorů, tedy s motory benzínovými atmosférickými nebo diesely, nejsou úspora paliva ani dojem z jízdy tak dobré jako u mild hybridů spojených s benzínovými turbomotory.

Pokročilejší elektromobil

Žádný spalovací motor, žádná spojka, žádné výfukové potrubí. Zato velké a těžké baterie. To je základní stavba čistokrevných elektromobilů. Jejich největšími slabinami je v očích většiny českých motoristů vysoká cena, malý dojezd na jedno nabití, dlouhá doba nabíjení a vysoká hmotnost.

Vývoj jde ale rychle dopředu a většinu těchto nevýhod se daří postupně eliminovat. Nejnovější elektromobily mají většinou dojezd kolem 500 kilometrů a na rychlodobíječkách je lze na osmdesát procent kapacity baterií nabít do půl hodiny. Jejich majitelé by ale měli vědět, že tak rychlé dobíjení baterii ničí a mnohem šetrnější, a většinou i levnější, je dobíjet auto doma přes noc. Experti doporučují různé typy nabíjení pravidelně střídat.

Dlouho se v Česku elektromobily téměř neprodávaly, což ale změnilo loňské uvedení vozu Škoda Citigoe iV na trh. Miniauto se začalo prodávat od 429 900 korun, a okamžitě se po něm zaprášilo. V současnosti už jsou nové vozy vyprodané, a k dispozici jsou tak jen jako ojetiny například v certifikovaném programu ŠKODA Plus.

Na prodejní úspěch Škody Citigoe iV chce navázat a ještě jej výrazně překonat nový elektromobil Škoda Enyaq iV, což je ale auto zcela jiné kategorie. Zatímco elektrické Citigo vzniklo úpravou vozu s klasickým motorem, Enyaq iV je od počátku vyvíjen jako čistokrevný elektromobil, který nabídne řadu verzí lišících se výkonem motoru, kapacitou baterie, výbavou a samozřejmě i cenou. Musí ale také zaznít, že jde o prostorný rodinný či manažerský vůz vybavený nejnovějšími technologiemi. V tvaru jeho karoserie se mísí prvky SUV, víceúčelového MPV či kombíku, což je nejčastější typ karoserie, který automobilky pro nové elektromobily volí. V kurzu je i křížení s elegantní karoserií kupé, což bude silueta druhé karosářské verze Škody Enyaq iV.

Elektromobilita není budoucnost. Stala se z ní současnost. Auta bez elektrické pomoci se sice budou ještě několik let vyrábět a nabízet, ale vzhledem k tomu, že musejí plnit čím dál tvrdší emisní limity týkající se nejen CO2, budou čím dál dražší a jejich cena se přiblíží elektromobilům. Změnit by to mohli pouze politici.

Celý článek si můžete přečíst ve speciálu Škoda Auto, příloze zimního vydání magazínu Prima ZOOM, které je právě v prodeji. Případně si časopis můžete předplatit na webu SEND.cz.