Velká chyba Spojenců: Rozbombardování nádherného kláštera hrálo do karet nacistům

Odhalená tajemství druhé světové války (6) – Monte Cassino

Když v roce 529 zakládal svatý Benedikt z Nursie na vrcholu hory Monte Cassino klášter, nebyl zdaleka prvním, komu impozantní místo učarovalo. Už deset století předtím se tudy vinula silnice, jež spojovala údolí s Apollónovým chrámem.

V lednu 1944 ale měla situace v okolí benediktinského kláštera Montecassino k duchovní náladě daleko. Starobylý klášter ležící asi 130 kilometrů jižně od Říma se ocitnul na Gustavově linii budované německými vojsky napříč Apeninským poloostrovem s cílem zabránit Spojencům v postupu dál na sever.

Přečtěte si také: Sověti zajistili Prahu a vyrazili do poslední bitvy s Němci. Konec 2. světové války v Čechách se zvrhnul v masakr

Spojenci frustrovaní pomalým postupem byli přesvědčeni, že Němci mají v klášteře tyčícím se 490 metrů nad údolím řeky vysílačku a pozorovatelnu. Ti přitom podle tvůrců dokumentu Odhalená tajemství druhé světové války na Prima ZOOM dostali od velitele obrany Itálie, polního maršála Alberta Kesselringa, rozkaz z kláštera odvést nejcennější spisy do Vatikánu a kolem jeho budov udržovat 300 metrů široký perimetr bez vojáků a vojenské techniky.

Zničující nálet

Přesto se z letiště Foggia 15. února 1944 vzneslo 222 těžkých a středních bombardérů, které na klášter ve dvou vlnách shodily přes 1000 tun výbušnin a zápalných bomb. Středověké zdi se otřásaly a hroutily a obyvatelé okolních vesnic a městečka Cassino, kteří zde hledali bezpečný úkryt, v panice prchali do volné přírody. Přestože zkáza kláštera byla naprostá, klášterní krypta s ostatky svatého Benedikta zůstala jako zázrakem nepoškozená.

Německá propaganda zničení starobylého kláštera využila ve svůj prospěch, když vylíčila Spojence jako kulturní barbary. Proti brutálnímu náletu se zvedla vlna odporu i v samotné Itálii. Po válce byly budovy obnoveny, jedná se ale už jen o kopii původních staveb pocházejících většinou ze 16. a 17. století.

Mohlo by vás také zajímat: REPORTÁŽ: Stopy po invazní flotile ze Dne D jsou v Anglii pořád vidět. Do boje vypluli i Češi

Z vojenského hlediska zničení opatství přineslo výhodu Němcům, kteří trosky vzápětí obsadili a opevnili se v nich. Následné spojenecké útoky na horu i přes těžké ztráty nebyly úspěšné. Klášter Montecassino nakonec dobyly polské jednotky teprve 18. května 1944, celých pět měsíců po začátku krvavé kampaně a čtyři měsíce poté, co byl klášter srovnán se zemí.

Zdroj: The National WWII Museum New Orleans, Kronika druhé světové války, Praha 2000

Miroslav Honsů

Miroslav Honsů

redaktor FTV Prima

Všechny články autora

Populární filmy na Prima Zoom