Nacisté v Americe: Rakety Waltera Dornbergera zabíjely nadvakrát. Za službu Hitlerovi nepykal
Walter Dornberger sloužil nacistům a stvořil slavné rakety V2, které zabíjely nevinné civilisty. Přesto našel útočiště ve Spojených státech amerických.
Jméno Walta Dornbergera leží ve stínu otce amerického kosmického programu Wernhera von Brauna i přesto, že Dornberger byl von Braunovým nadřízeným. Oba měli zásadní podíl na zabíjení civilistů v Londýně a oba následně dali své znalosti a schopnosti silám USA.
Vyznamenaný generálmajor
Možná chtěl mít lékárník Hermann Dornberger ze svého syna lékaře, nicméně osud tomu chtěl jinak a Walter, který se narodil 5. září 1895, se rozhodl pro vojenskou dráhu. A jak se později ukázalo, velmi úspěšnou, neboť dosáhl hodnosti generálmajora a mezi jeho četnými vyznamenáními vynikal válečný záslužný kříž s meči. Toto vyznamenání získalo pouze 140 osob a bylo udělováno za jedinečné výkony při vojenském vedení války nebo při ohrožení nepřátelskými vojenskými silami. Walter Dornberger byl dekorován 29. října 1944, tedy 46 let poté, co v hesenském městě Giessen jeho matka Hedwiga zaslechla jeho první novorozenecký pláč.
První světová válka, která vypukla v létě 1914, zastihla mladého Waltera připraveného sloužit vlasti. Hned na počátku války vstoupil do německé císařské armády, aby se následně v důstojnickém kurzu vyškolil na dělostřeleckého poddůstojníka. Kurz opustil jako praporčík a po dalších kurzech sloužil coby poručík ve funkci velitele dělostřelecké baterie. Shodou okolností padl na konci války do zajetí. Některé literární zdroje tvrdí, že jej zajala americká námořní pěchota, jiné, že šlo o francouzskou armádu. Faktem ale zůstává, že zbytek války strávil ve francouzském zajetí. Po skončení války, kterou Německo prohrálo a bylo odsouzeno k demilitarizaci, studoval Dornberger balistiku, což byl obor, jenž nespadal pod omezení dané Versailleskou smlouvou.
Výzkum raketových motorů
V předvečer 2. světové války se pod vojenskou taktovkou pustil Walter Dornberger spolu s Wernherem von Braunem do výzkumu raketových motorů na braniborském panství Kummersdorf ležícím 25 kilometrů jižně od Berlína. V prosinci 1932 zde vzniklo zkušební odpaliště raket na kapalná paliva a následně tady Dornberger, Walter Riedel a Wernher von Braun měli možnost otestovat svůj první raketový motor na kapalný kyslík ve směsi s etylalkoholem. V květnu 1937 byl vědecký štáb přesunut do Peenemünde, odkud vzešly nejen rakety V1, ale i neslavně proslulé V2. Ty se sice staly základem budoucího amerického raketového programu, ale také byly příčinou smrti tisíců civilistů.
“The space age has begun.” General Walter Dornberger, 3 October 1942. pic.twitter.com/lJrUgKRjAc
— Ron Eisele (@ron_eisele) October 3, 2017
Všem zaměstnancům v Peenemünde bylo jasné, že se podílejí na válečné výrobě, a nemohl jim ujít fakt, že pro výrobu komponent raket sloužili vězni koncentračních táborů. Rakety tak zabíjely hned dvakrát. Není bez zajímavosti, že to byl on, kdo se za von Brauna přimluvil poté, co byl osočen z pomalého postupu a malého nadšení, tedy něčeho, co mohl Hitler vnímat jako sabotáž.
Na konci války měl štěstí, kterému šel pro jistotu trochu naproti. Nechal se zajmout spojenci a strávil 2 roky ve vězení v britském Walesu, aby byl následně na základě americké operace Paperclip „vyreklamován“ do USA. Wernher von Braun mu oplatil službu a do svého amerického týmu si ho přímo vyžádal.
October 3, 1942: Wernher von Braun's team successfully launches the A-4 rocket 52.5 miles above the Earth, the first vehicle to cross the Kármán line and enter space. German General Walter Dornberger marks the occasion by telling von Braun, "Today the spaceship was born." pic.twitter.com/Eodo3e65pV
— Chasing The Moon: The Book (@ChasingMoonBk) October 3, 2021
Nacista v Americe
Ačkoliv Dornberger nebyl žádným fanatickým nacistou, není možné, aby nevěděl o koncentračních táborech a nebyl seznámen s „konečným řešením“ židovské otázky. Podobně jako v případě von Brauna americká legislativa otázky od veřejnosti na jeho německou válečnou minulost hrála do autu. Je nutné vzít v úvahu, že kosmické závodění, které probíhalo mezi USA a SSSR, nemělo jen vědeckou, ale i politickou rovinu. Sověti tím, že jako první vyslali člověka do vesmíru, ukázali jistý náskok, který mohli Američané překonat jen přistáním na Měsíci.
I v kosmu šlo o střet ideologií, což hrálo německým vědcům do karet. Američané potřebovali jejich znalosti, a proto byli ochotni zapomenout na válečné angažmá a v mnoha případech přímo i na válečné zločiny. Navíc nešlo jen o kosmické závody, rakety vždy byly a jsou dodnes vnímány jako velice sofistikovaná a efektivní zbraň. V USA Dornberger pomáhal Ministerstvu obrany s vývojem balistických raket, což je něco, čemu rozuměl. Pikantní je i to, že kdyby Německo válku v Evropě vyhrálo nebo by byl německý raketový výzkum a vývoj rychlejší, mířily by balistické rakety na Američany.
Několik let pracoval pro společnost Bell Aircraft Co., kde pomáhal vyvíjet hardware a raketový motor pro Project BOMI. Jednalo se o jakéhosi předchůdce raketoplánů schopných nést jak konvenční, tak jaderné bomby. Cílem měl být „nadzvukový kluzákový raketový zbraňový systém“ (Hypersonic Glide Rocket Weapon System), nakonec ale po několika letech výzkumu nebyl program dokončen. Samotný Walter Dornberger, který v USA získal postavení prestižního vědce a technika, odešel v roce 1965 do důchodu a odstěhoval se zpět do Německa, kde roku 1980 zemřel.
Zdroj: Encyclopedia Britannica