Vybombardovaný Mosul ožívá ve 3D modelech

Islamisté a jejich ničení

Válečné tažení Islámského státu za sebou zanechalo spoušť. Islamisté se nemazlili nejen s lidmi, cíleně ničili i památky nedozírné historické hodnoty, které třeba jen vzdáleně nekorespondovaly s jejich pokřivenou ideologií. Vyrabovali, co se dalo, a tisíciletou architekturu posílali k zemi dynamitem. Jedním z nejzničenějších míst je i druhé největší irácké město Mosul, kde bylo srovnáno se zemí 47 historických staveb.

Podklady ze špionážních snímků

Petr Vavrečka, který se zabývá 3D rekonstrukcemi, vizualizací a animacemi především historických objektů či artefaktů, se spojil s tuzemskými archeology, kteří se angažují v mezinárodním projektu Monuments of Mosul in Danger (Ohrožená architektura Mosulu), aby virtuálně oživil některé zničené stavby. Další výzvou, kterou si čeští vědci vytyčili, byla vizualizace města celého na platformě virtuální interaktivní mapy.

Pro tento účel zakoupili americké špionážní satelitní snímky města z 60. let. Vedle nich shromažďují fotografie, dokumentární filmy, odborné publikace, stavební plány a veškeré existující vědecké záznamy od iráckých odborníků, neboť pro vytvoření 3D modelu je nutné použít data z mnoha různých zdrojů. Těch je ovšem poskrovnu, a tak tvůrci svádějí boj o každý snímek, který by mohli použít. „Další oblastí pro sběr a práci s digitálními daty je využívání např. bezpilotních letadel (UAV), 3D skenerů a tiskáren a samozřejmě zdokonalení všech speciálních zařízení, která nacházejí již delší dobu uplatnění v archeologii při analýzách a nedestruktivních metodách,“ upřesnil Vavrečka.

Jak se staví ve 3D

Podklady pro počítačovou tvorbu budov skládal autor z mixu skenů černobílých fotografií a náčrtků převážně z počátků 20. století. Je tu ale stále spousta otazníků. Budovy jsou totiž opravovány, okna a vstupy přemisťovány, jsou přidávány moderní a jiné architektonické prvky, přístavby a konstrukce zpevňující statiku. Fotografie jsou většinou pouze z přední – nejatraktivnější strany budovy. Dále se v podkladech vyskytovaly sekvence, zachycující rychle po sobě jdoucí momenty. Stojící budova – v oblaku dýmu a ohně – a poté už pouhá suť. Občas na fotografiích nebyla památka tím hlavním, co se fotilo. Výjimku tvořil jen minaret Al-Hadba, dostatečně a detailněji zdokumentován. Stavbu vysokou 45 metrů z 12. století zničili příslušníci Islámského státu na samém konci bitvy o Mosul v létě 2017.

Přesto se podařilo rekonstruovat několik dalších významných, velmi ohrožených a již neexistujících budov. Textury i samotný model se vytvářely zcela manuálně a fotografie se staly jen předlohou. „Budovy vycházející z tamní architektury nejsou tvarově nějak složité, ale oplývají množstvím zdobných geometrických a rostlinných prvků, které mi daly často zabrat,“ vysvětluje autor.

Když scházejí mapy

Vizualizace celého Mosulu byla snad ještě větším oříškem. V dnešní době je nepředstavitelné, že by nějaké město nebylo zmapované. Faktem je, že nikde není k dostání jakákoli použitelná mapa Mosulu, která by byla ve vektorech nebo případně v jednoduché bitmapové grafice. Zastavěná plocha byla zaznamenána jen v jednolitých blocích a bez dat o výšce. Odpadla tak zajímavá možnost automatického počítačového generování zástavby. Silniční síť byla rozlišena omezeným počtem tříd, které neodpovídaly svou šířkou a průběhem ve srovnání s realitou. Proto bylo nutné nejprve manuálně překreslit jednotlivé půdorysy obydlí, dopravní sítě, vodní toky, průmyslové objekty, mosty a parky. Překreslená vektorová vrstva již neměla ambici zachytit každý detail budovy, ale hrubou stavbu. Vytvořený 2D plán města bylo nakonec potřeba převést do 3D prostoru, což bylo díky chybějícím informacím o proporcích asi nejnáročnější ze všeho.

Vytvořený model města je v základu hotový a lze jej dále doplňovat. Existuje ve dvou variantách animací a slouží nyní archeologům v jejich projektu směřujícím k budoucí obnově města.

Text: Tomáš Petr Animace, foto: Petr Vavrečka