Putinova noční můra je zpátky. Ukrajina drtivě využívá slabinu ruské armády

Poprvé od zahájení plnohodnotné invaze na Ukrajinu v únoru 2022 se Rusko ocitlo nejen pod palbou ukrajinských raket a dronů, ale přišlo i o první kilometry čtvereční svého území. Stalo se tak v Kurské oblasti, která je velká jako Morava a Slezsko dohromady.

Přečtěte si také: Německá kolonizace Ukrajiny epicky selhala. Jediný úspěch u Kyjeva rozmetala sovětská armáda

Srpen 1943: Krvavá bitva u Kurska

Kursk je významná železniční křižovatka, která před Putinovou invazí spojovala Moskvu s Krymem a v podstatě s celou Ukrajinou. Strategický význam města, v němž dnes žije necelého půl milionu obyvatel, si v době druhé světové války velmi dobře uvědomovali Sověti i Němci. Právě v této části západního Ruska se v červenci a srpnu 1943 odehrála dva měsíce trvající vojenská kampaň, která vešla do dějin jako bitva u Kurska.

Asi nejznámější součástí bojů v okolí Kursku dodnes zůstává jednodenní střetnutí odhadem 1300 sovětských a německých tanků a samohybných děl, k němuž došlo 13. července 1943 u Prochorovky. Po 18 hodinách zuřivého boje vedeného často na minimální vzdálenost Sověti odepsali 400 tanků a kolem 5500 vojáků, podařilo se jim však opanovat bojiště a Němce z kurského oblouku vytlačit. Boje v oblasti Kurska skončily až 23. srpna 1943 a obě strany v nich přišly zhruba o milion vojáků.

Srpen 2000: Zkáza ponorky Kursk

Kursk se stal pro Sověty jedním z „měst-hrdinů“ Velké vlastenecké války, jak svou čtyři roky trvající obranu před někdejším spojencem – nacistickým Německem – nazývali. Nepřekvapí proto, že podle Kursku nejprve Sovětský svaz a později Rusko v 90. letech pojmenovaly svou novou jadernou ponorku Projektu 949A Antěj (v kódu NATO Oscar-II). Ponorka se čtyřmi palubami a délkou dvojitého trupu 155 metrů měla být nepotopitelná, při cvičné plavbě 12. srpna 2000 ale v Barentsově moři po dvou explozích klesla do stometrové hloubky i s celou posádkou.

Vladimir Putin byl v té době čerstvým vládcem Kremlu – ruská Státní duma schválila jeho jmenování předsedou vlády 16. srpna 1999, úřadujícím prezidentem se stal 31. prosince téhož roku. Kauza ponorky Kursk se tak stala jednou z prvních velkých zatěžkávacích zkoušek jeho moci a nedopadla zrovna nejlépe. Putin pokračoval v taktice zapírání a podceňování závažnosti havárie v podobném duchu, jako sovětské vedení v případě havárie černobylské jaderné elektrárny v roce 1986.

Rusové ponorku mnoho hodin vůbec nepostrádali, následně se sami nedokázali k plavidlu dostat a pomoc nabízenou Američany a Brity vytrvale odmítali. Teprve 20. srpna se britským a norským záchranářům podařilo připojit se k průlezu v devátém oddíle ponorky, kde zjistili, že všech 118 lidí na palubě zahynulo. Ne však najednou. Nejméně 23 námořníků se po havárii shromáždilo v nepoškozené části, kde čekali na záchranu, která přišla příliš pozdě.

Srpen 2024: Útok na Kurskou oblast

O 24 let později se jméno Kursk jako obří strašák začalo nad Kremlem vznášet znovu. Shodou okolností (anebo naopak cíleně) rovněž v srpnu 2024 vpadla do Kurské oblasti ukrajinská armáda čelící už třetím rokem invazi Putinových vojsk a poprvé od druhé světové války tak přenesla boje na území Ruska. I když důsledky této operace nebyly v prvních dnech zřejmé, útěk desítek tisíc obyvatel a chaos v ruské obraně vykonaly své. „Rusové si začali uvědomovat, že se válka přiblížila, respektive že přeskočila z Ukrajiny do Ruska,“ potvrdil CNN Prima NEWS z Moskvy publicista Jiří Just. Podle něj to ale neznamená, že by se objevovaly nějaké protesty proti Putinově vládě.

Vladimir Putin přijal krajně nepovzbudivé zprávy, podle nichž útočníci prorazili nejméně dvě ruské obranné linie a zabrali stovky kilometrů čtverečních Kurské oblasti, s kamenným výrazem ve tváři. Kreml oficiálně mluví o boji s teroristy a vyzývá k obnovení pořádku všemi dostupnými prostředky.

Jakou techniku Ukrajinci nasadili?

Přestože oficiální zprávy z Moskvy i Kyjeva o vojenské stránce ukrajinské ofenzivy mlčí, je možné pomocí videí šířených důvěryhodnými účty na sociálních sítích přinejmenším částečně vyjmenovat nasazené bojové prostředky včetně zničených ruských obrněnců. V tomto případě investigativní účet OSINTtechnical na sociální síti X ukázal záběry ruských tanků T-80BVM zničených ještě na tahačích v prvních dnech bojů v okolí ruského města Sudža:

New footage of the pair of modern Russian T-80BVM MBTs destroyed by Ukrainian forces outside of Sudzha on the first day of the Kursk offensive.

One tossed its turret, neither made it off of their transporters. pic.twitter.com/Nfwcj3PkFc

— OSINTtechnical (@Osinttechnical) August 10, 2024

Podle dalších informací ukrajinské síly vpadly do Ruska s nejmodernější obrněnou technikou, kterou dostaly od západních spojenců. Jde o americká pásová vozidla Bradley a německá bojová vozidla Marder, pozorovatelé ale zaregistrovali také polské tanky PT-91 Twardy, které jsou pokročilou modifikací původně sovětských tanků T-72.

Mohlo by vás také zajímat: Ukrajinský „blitzkrieg“ drtí Putinovu armádu i pověst. Kyjevu pomáhá blesková zbraň ze Západu

Mobilní prostředky, které Ukrajinci mají, se však podle bývalého náčelníka Generálního štábu Armády ČR Jiřího Šedivého částečně vyčerpaly. Tomu by nasvědčovaly i informace amerického časopisu Forbes, podle nějž se Ukrajinci na dobytém území zakopávají. Podle Šedivého ukrajinské síly zvětšují své pozice v Kurské oblasti spíše do šířky než do hloubky.

Kurskou oblast si podle Šedivého vybrala ukrajinská armáda k útoku proto, že byla nejhůře bráněná. „Nevíme přesně, jaký byl hlavní cíl,“ řekl Šedivý ve vysílání CNN Prima NEWS. Počáteční úspěchy Ukrajinců kromě slabé obrany pak Šedivý připsal mimo jiné i problémům ve způsobu komunikace uvnitř ruské armády, kdy podřízení nevěří svým nadřízeným.

Zdroj: NPR, Forbes

Video, které jste mohli minout: Jak selhal Putinův nejdůležitější plán: Bitvy o klíčové letiště se zúčastnilo 200 vrtulníků, válka mohla rychle skončit