27. září 2019 06:00

Proč Hitler tak nutně potřeboval Pobaltí? Malá lekce z válečné historie

Rudá armáda dobývá zpět své ztracené území a wehrmacht je nucen k ústupu. Strategický cíl Pobaltí, které otevírá cestu k Baltskému moři, musí být dobyto, a to za každou cenu.

Operace Bagration

Dne 14. září 1944 se dává do pohybu přes 1,5 milionu sovětských vojáků směrem do Pobaltí. Podporováni jsou 17,5 tisíci děly, 3080 obrněnými vozidly a ze vzduchu je kryje celkem 2640 letadel. Oproti této válečné mašinérii stojí podstatně slabší armáda nacistického Německa, která disponuje 730 tisíci muži, 7000 děly, 1260 obrněnými vozidly a oproti SSSR pouze 400 letadly. Celkově Němci nedisponují ani polovinou sovětské síly. Vrchním velitelem Rudé armády této ofenzívy je maršál Sovětského svazu Georgij Konstantinovič Žukov. Proti němu v roli obránce Němci získaných území stojí polní maršál Otto Moritz Walter Model. Bitva byla důsledkem předchozích událostí, a to konkrétně proražení blokády Leningradu při Leningradsko-novgorodské operaci. Následovala Operace Bagration, kde Rudá armáda zčásti dobyla pobaltské republiky, ale Baltského moře se jí dosáhnout nepodařilo. To ale měla změnit právě Baltická operace.

Když 14. září zaútočil 1., 2. a 3. sovětsko-pobaltský front a 3. běloruský front, postupovalo se v duchu hesla J. V. Stalina: "Ani krok zpět! Tak teď musí znít naše heslo." V obraně operovala nejvíce německá armádní skupina Sever, do bojů se zapojila i armádní skupina Střed. Velitel obrany Otto M. W. Model byl dobrým velitelem a lidsky slušným člověkem. O svých mužích mimo jiné řekl: "Moji vojáci jsou mé děti." O velení se vyjádřil následovně: "Ten, kdo vede jednotky, nemá právo myslet na sebe."

Součet bitev tvoří válku

Operace se skládala z několika bitev. Bitva o Rigu byla vedena 2. a 3. sovětsko-pobaltským frontem. Jejím důsledkem bylo dobytí Rižského zálivu. Další bitvu o Tallinn svedl Leningradský front, který vysvobodil Estonsko z německého područí. Neposlední v řadě sovětských vítězství bylo vylodění na Moosundu, což byl estonský ostrov. Poslední významná bitva o Klaipédu byla taktéž sovětským úspěchem. Proti těmto útokům zahájila své operace i německá strana. Konkrétně to byla Operace Cäsar, která se soustředila na obranu Lotyšska. Dále pak Operace Aster, která se zaměřovala na Estonsko. Poslední dvě obranné operace se týkaly Kuronského poloostrova a Klaipédy.

Boje trvaly od 14. září až do 24. listopadu 1944. Na sovětské straně bylo 61 468 mužů zabito či pohřešováno a 218 622 bylo raněno. Na straně nacistického Německa padlo nebo bylo raněno přes 200 tisíc mužů a 33 500 vojáků padlo do zajetí. "Není kouře bez ohně," jak prohlásil maršál Žukov.

Sovětský svaz si díky rozhodnému vítězství otevřel cestu k Baltskému moři a mohl též postupovat dále do oblasti Polska. Důsledky této operace byly destruktivní pro pobaltské státy, které se tím pádem dostaly do sféry sovětského vlivu. Do Stalinovy smrti v roce 1953 zde probíhala silná kolektivizace, znárodňování a politické procesy. Pobaltské republiky se od sovětské nadvlády definitivně oprostily až s rozpadem SSSR v roce 1991. Z pohledu spojenců to bylo samozřejmě strategické vítězství nad nacisty, které dále pokračovalo úspěšným tažením na Berlín.

Text: Vladimír Stehlík

Topi Pigula

redaktor FTV Prima

Všechny články autora

Populární filmy na Prima Zoom